Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.
Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít na svědomí i požár. Barbora tak 27. června stane před niským městským soudním tribunálem a je podrobena tortuře.
První stupeň tortury zahrnuje jen ukázání mučících nástrojů. Ženu však tato podívaná k přiznání nedonutí, a tak kat přechází k druhému a třetímu stupni tortury – od palečnice přes španělskou botu a natahování na skřipec až po pálení boků. To už Barbora nevydrží a začne vypovídat…
PADAJÍ DALŠÍ JMÉNA
Uhranula dobytek, způsobila nemoc svému muži, účastnila se sabatů (sletů čarodějnic). K tomu všemu se Barbora doznává a jmenuje i několik dalších žen, které jí měly s čarováním pomáhat.
Také ty jsou podrobeny tortuře, již neustojí a ke všem obviněním se doznají – měly prý vyrábět čarodějné masti, které jim umožňovaly létat na sabaty, kde pak smilnily s ďáblem, přivolávaly špatné počasí, uhranuly dobytek.
V celé kauze nakonec figuruje na tři desítky osob. Barbora Schmiedová je upálena 3. července 1622 a další popravy následují. Tímto procesem však peklo na Jesenicku teprve začíná.
