21. května 1953: Pád neznámého objektu u letiště Kingman v Arizoně doprovází spekulace o zřícení mimozemské lodi.
Domů     Záhady historie
Bloudí Radyní duch jejího krutého majitele?
Zuzana Koubková
od Zuzana Koubková 3.7.2018
4.7tis
380
SDÍLENÍ
4.7tis
ZOBRAZENÍ

„Na vrchu spatřuje se pustý hrad Radyně, do kterého žádný nejde, obávaje se, aby ho v něm nějaké neštěstí nepotkalo. Neboť od svých předků toho známo mají, že v tom hradu všelicí duchové se zdržují,“ píše se ve staré knize. Mohou mít tyto pověsti reálné jádro?

ZALOŽIL HRAD KRVELAČNÝ RADOUŠ?

„Jest v tom hradě veliký poklad: neboť častěji časů předešlých vidín byl černý pes na železné truhle ležící,“ píše dále ve svém vlastenecky laděném díle Poselkyně starých příběhů českých Jan František Beckovský (1658 – 1725).

Naráží při tom na pověsti o původním majiteli hradu rytíři Radenovi neb Radoušovi. Raden byl prý velice bohatý, ale také velice šeredný. Měl dlouhé vytahané uši a s tímtéž znetvořením se narodili i jeho děti.

Raden nemohl pohled na ně snést, a proto je hned po narození zavraždil. Za tyto ohavné skutky je prý posléze proklet…

Existují duchové?

JDE JEN O SMYŠLENÉ HISTORKY?

Proto musí spolu s dalším vyděděncem Černým Hanušem (ten má na svědomí pro změnu své švagry) a neodmyslitelným černým psem na hradě strašit. A také – jak jinak? – hlídat ukryté poklady…

Může být na příbězích o pokladech a Radenovi něco pravdivého? Vždyť podle lidové tradice měly být v okolí hradu občas spatřeny přízračné postavy v dlouhých pláštích! Název Radyně asi opravdu pochází od staročeského mužského jména Raden (Radslav).

Hrad na vrchu tohoto jména ale buduje až Karel IV. (1316 – 1378) v padesátých letech 14. století. Otec vlasti jej nazve Karlskron, leč název se neujme. Pevnost, stojící nedaleko Plzně, ostatně nemá dlouhého trvání.

Už za dvě stě let se uvádí jako pustá. A poklady? Na těch by kupodivu něco pravdivého být mohlo. Roku 1462 je totiž nedaleko Radyně přepaden a oloupen dýšnický farář Petr. Dost možná není jediný, a tak za poklady ukrytými v nyní pustém hradě nemusí být bájný Radouš, nýbrž docela obyčejní nenechavci z druhé poloviny 15. stol…

Foto: Parkis, wikipedia.org, Geralt, pixabay.com
reklama
Související články
od Pavel Polcar 19.5.2022 1.9tis
V Chattanooze v Tennessee stojí dům, který patřil dvojčatům Davisovým, muži žili sami, jejich rodiče zemřeli již dávno a ženy ani jednoho z nich nezajímaly. O mužích se toho příliš nevědělo, byli samotářští, s nikým se nebavili a z domu vycházeli jen výjimečně na nákupy. Co to bylo za ránu? Lidé z okolí se o […]
od Pavel Polcar 18.5.2022 1.2tis
June a Jennifer Gibbons, známé jako „tichá dvojčata“, s nikým kromě sebe nemluvily – téměř 30 let. Pak ale jedno dvojče za záhadných okolností zemřelo. V dubnu 1963 se ve vojenské nemocnici v Adenu v Jemenu narodila dvojčata. Jejich narození nebylo neobvyklé, stejně jako jejich dětské dispozice, ale jejich rodiče brzy začali chápat, že June […]
od Dalibor Vrána 18.5.2022 2.8tis
Mount Everest v průběhu let přiláká mnoho fanatiků, výstředních jedinců a svérázných osob. Ale nikdo z nich nejspíš nesahá Angličanovi Maurici Wilsonovi (1898–1934) ani po kotníky vykukující z jeho lodiček… Tenhle vyznamenaný hrdina z 1. světové války trpí po jejím skončení hroznými záchvaty kašle. Doktoři si nevědí rady, nic nepomáhá, a tak se Wilson rozhodne […]
od Eva Soukupová 17.5.2022 2.7tis
V africkém Gabonu se nachází stopy materiálu, který podle všeho prošel jadernou reakcí. Nejde však o odpad z nějaké utajené jaderné elektrárny. Jak ukáže další výzkum, k reakci muselo dojít před dvěma miliardami lety! Někteří vědci tvrdí, že planeta dokázala vytvořit přírodní reaktor. Jiní oponují, že muselo jít o uměle nastolené podmínky! Kde je pravda? […]
od Mirek Brát 16.5.2022 1.7tis
V roce 1828 se objevil v ulicích německého Norimberku podivný chlapec, který o sobě tvrdil, že vyrostl v naprosté izolaci v malé temné cele. Splňoval tak charakteristiky takzvaného vlčího dítěte, byť nebyl vychován zvířaty někde v divočině. Jeho tajemný život ukončila brzy i neméně záhadná smrt. Kaspar Hauser se stal ve své době senzací, později se stal inspirací i mnoha […]