Poslední dubnový den je v mnoha zemích spojen s rituály a oslavami, které souvisejí s čarodějnicemi i kultem křesťanské misionářky svaté Valburgy. Lidé zapalují ohně a křesťanské tradice se mísí s dávno zapomenutými pohanskými obyčeji.

Jaké důkazy lidé v minulosti mohli spojovat s existencí čarodějnic? Jistě mezi ně patři i „přízrak z Brockenu“!

Brocken je hora v německém pohoří Hartz. Oslavy „čarodějnického“ 30. dubna zde mají dlouhou tradici. Přispívá k tomu i jeden zvláštní úkaz, který zde byl poprvé popsán a pozorován jistým Johannem Silberschlagem.

Optická iluze

Jako Brockenský přízrak je popisována optická iluze zvětšeného stínu pozorovatele. Dochází k ní zejména za mlhavého počasí. Tato iluze zároveň klame i prostorové vnímání. Člověk má pocit, že sleduje projekci z jiného světa. Stín postavy je často doprovázen i zvláštní aurou.

S tímto jevem se nejčastěji setkávají lidé, kteří se pohybují v horách „nad mraky“. Brockenský přízrak je pozorovatelný také z letadla.

Lze předpokládat, že nevinné optické klamy a iluze mohly být i prvním pomyslným polínkem, ze kterého byly skládány hranice pro upalování údajných čarodějnic.

Inspirativní přízrak

Tajemné siluety postav v mlžném oparu aspirovaly na první viditelné čarodějnice. Stejně tak mohlo dojít i k projekci siluety nějakého letícího opeřence. Zrodila se první letící čarodějnice.

V pohoří Hartz a konkrétně v lokalitě hory Brocken je prý šance na mlhavé počasí plných tři sta dní v roce.

Čarodějnice to zde určitě neměly v minulosti lehké. My si můžeme nyní na pomoc zavolat fyziku a optiku, kdysi však byla „po ruce“ jen svatá Valburga a tmářská inkvizice. A propos, záhadu Brockenského přízraku využil ve svém díle i slavný literát J. W. Goethe.