Irsko, podobně jako Britské ostrovy, je skutečným rájem pro milovníky předkřesťanských památek a atmosférických míst, ať už jsou přírodního nebo umělého rázu. K těm opravdu výjimečným řadí většina badatelů především soustavu pozoruhodných kamenných staveb označovaných irskými slovy fulacht fiadh.

Už samotná slova přitom naznačují všeobecně předpokládaný účel staveb: Slovo fulacht totiž znamená dutinu nebo ve volnějším překladu také místo k vaření. Druhé slovo „fiadh“ pak znamená jelen, což dohromady naznačuje, že význam prazvláštních staveb rozesetých po Irsku souvisel s vařením, a to konkrétně s vařením zvěřiny.

Je tomu tak ale doopravdy, nebo jsou archeologové v tomto směru méně jednotní, než se na první pohled zdá?

PŘÍRODNÍ KUCHYNĚ?

Po celém ostrově je kamenných fulacht fiadh rozeseto až neuvěřitelné množství: Badatelé hovoří o počtu mezi čtyřmi a šesti tisíci. Zpravidla se nachází poblíž nějakého vodního zdroje, jako jsou prameny, řeky a potoky, nebo alespoň podmáčená půda.

Dalším poznávacím znamením je také to, že nikdy nestojí osamoceny. Naopak. Obvykle jich lze najít na jednom větším místě třeba i několik stovek blízko sebe. A jak vlastně vypadají? Většinu z nich tvoří tři základní prvky:

Hromada kamenů, zbytky ohniště a koryto mnohdy vyložené dřevem nebo kamením. To se podle odborníků údajně naplňovalo vodou, do které se následně vhazovaly nahřáté kameny. „Místo také může obsahovat zbytky staveb, jako jsou kamenné ohrady nebo dokonce malé budovy.

Někdy i více ohnišť nebo další jámy,“ doplňuje americký historik Wu Mingren. Co všechno má podle něj naznačovat, že šlo o dávnověké kuchyně?

LEGENDÁRNÍ HRDINA?

Že tato místa sloužila před několika tisíci lety k vaření, byla dlouho ta jasně nejrozšířenější teorie. Svědčit o tom mají především nálezy ohořelých, spálených a rozbitých kamenů, ze kterých jasně vyplývá, že na těchto místech hořel opakovaně oheň.

Hypotézu podpořilo i několik experimentů, při kterých se badatelé úspěšně pokusili napodobit to, jakým způsobem mohl být na těchto místech oheň rozdělán a jak se na nich následně vařilo. Ostatně tato teorie je také silně zakořeněna v irské historii, a to v souvislosti s legendárním Fionnem mac Cumhaillem známým také jako Finn McCool.

Tento mýtický lovec, bojovník a přemožitel monster, který je tím snad vůbec největším irským hrdinou, měl dle prastaré legendy společně se svou družinou putovat zemí a zakládat jeden fulacht fiadh za druhým.

Vědci se nicméně domnívají, že díla vytvořili spíše zdejší lidé doby bronzové, kteří se už okolo roku 2000 před naším letopočtem dokázali alespoň částečně organizovat a kteří mimo jiné i těžili měď a zlato.

MNOHO POCHYBNOSTÍ

Nastíněná teorie o kuchyních má podle řady badatelů zásadní háček: Vaření ve fulacht fiadh muselo být extrémně zdlouhavé a neefektivní. Archeologové v jejich blízkosti navíc nenašli vůbec žádné kosti ani jiné zbytky zvířat, což je vzhledem k počtu těchto lokalit až zarážející a naznačuje to, že mohl být jejich význam ještě úplně jiný.

Ale jaký? Část odborníků tvrdí, že tato místa mohla být ve skutečnosti horkými lázněmi nebo barvířskými dílnami. Irští archeologové zase po úspěšném experimentu věří, že byly kamenné nádrže využívány pro vaření piva.

Jenže ani to nelze opřít o žádné důkazy a stále více lidí tak spekuluje, že šlo ve skutečnosti o nějaká rituální místa. Snad dokonce o obětiště, na kterých byla usmrcována a vařena zvířata, jejichž ostatky byly následně rituálně pohřbívány na jiných místech.

Ve hře je také možnost, že jsou tyto lokality ve skutečnosti mnohem starší a že byly součástí mnohem propracovanějších staveb, které se však do dnešních dob nedochovaly. Pomůže s odhalením pravdy další výzkum, který na některých místech probíhá a bude i nadále probíhat?