Vrch Mouřenec leží nedaleko Annína (okres Klatovy) a podle pověsti zde byl v pohanských dobách vzýván Černoboh, bůh zla a neštěstí, anebo Morana, bohyně smrti. 

Poustevník svatý Vintíř-Günter (snad 955 až 1045) odtud prý vyhání nejen pohanské kněze, ale i jejich démonická božstva a místo toho zavádí kult sv.

Mořice-Maurencia, jehož jméno znamenající mouřenín, černoch, má nenápadně odkazovat právě na neblahého Černoboha a lítou Moranu. Bylo tomu ale opravdu tak? Vskutku byli v dávných dobách na Mouřenci vzýváni démoni zla a chaosu?

Současný kostel sv. Mořice pochází z 1. poloviny 13. století, se svatým poustevníkem Günterem tak nemůže mít pranic společného. To ale neznamená, že na jeho místě nemohla stát starší, snad dřevěná stavba.

Něco by možná mohlo napovědět zasvěcení „svatému mouřenínovi“. Podle legendy to byl pokřtěný římský důstojník, velitel takzvané „thébské legie“, který ve 3. století odmítl před bitvou obětovat pohanským bohům.

Jeho příkladem se řídili všichni ostatní „thébští legionáři“, a tak byla celá vojenská jednotka svými spolubojovníky vyvražděna.

Mořic bývá často zobrazován jako černoch a fakt, že pocházel z Egypta, by této teorii i napovídal. S Černobohem a Moranou ale nijak nesouvisí, současný kostel sv.

Mořice na Mouřenci nechali vystavět benediktinští mniši z rakouského Niederalteichu, kteří byli velkými ctiteli statečného římského vojáka, jenž si dokázal stát za svými názory.