reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?
Mirek Brát
od Mirek Brát 26.11.2021
1.5tis
Římští legionáři byli obávanou a výborně vycvičenou vojenskou silou. Zdroj foto: yeowatzup, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
139
SDÍLENÍ
1.5tis
ZOBRAZENÍ

Ve světle nových archeologických nálezů se zdá, že starověká Římská říše měla opravdu dlouhé prsty, které sahaly až hodně daleko na sever. Tajemná opona historie, která odděluje naši současnost od antiky, se zase trochu nadzvedla.

Můžeme si tak položit i troufalou otázku: Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?

„Tirák“ starověké jantarové stezky: římský vůz. Zdroj foto: The original uploader was Binter at German Wikipedia., CC BY-SA 2.0 DE , via Wikimedia Commons

Zakotvila někdy římská válečná loď v přístavu v Baltském moři? Zdroj animace: Jin Zan, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Římští legionáři byli obávanou a výborně vycvičenou vojenskou silou. Zdroj foto: yeowatzup, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Baltské moře bylo dostupné i pro římskou obchodní flotilu. Zdroj obrázku:  Matthew Jose Fisher, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons


S Římany spojovali kdysi němečtí historikové i polské město Klodzko. Zdroj foto:  Jacek Halicki, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Baltský jantar byl ve starověkém Římě nesmírně ceněný. Zdroj foto:   PrinWest Handelsagentur J. Kossowski, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

Polští archeologové učinili senzační objev. V Kujavsko-pomořském vojvodství nalezli zbytky výstroje i oblečení římských legionářů z doby před dvěma tisíci lety. Z tohoto polského vojvodství to už opravdu není k pobřeží Baltu příliš daleko.

Ochrana jantarové stezky

V Kujavsku byly cenné archeologické nálezy, dosvědčující přítomnost větší jednotky římské armády, učiněny u obcí Gaski a Wierzbiczany. Mezi nálezy se vyskytovaly i měděné artefakty z jezdecké výstroje i výbavy pěších legionářů. Co motivovalo ústřední moc v Římě, aby takto daleko na sever vyslala vojáky?

Baltský jantar byl ve starověkém Římě nesmírně ceněný. Zdroj foto: PrinWest Handelsagentur J. Kossowski, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Odborníci se domnívají, že se zde mohlo nalézat verbířské centrum, které rekrutovalo místní obyvatele do služby v římské armádě. Seriózní hypotézou je rovněž předpoklad, že římská posádka měla co do činění s ochranou jantarové stezky.

„Tirák“ starověké jantarové stezky: římský vůz. Zdroj foto: The original uploader was Binter at German Wikipedia., CC BY-SA 2.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

Zkamenělá prehistorická pryskyřice z pobřeží Baltu byla v římské společnosti velmi vyhledávána a ceněna. Je tak možné, že římští legionáři v Kujavsku poskytovali ochranu infrastruktuře na tuto obchodní trasu navázanou: koňské stáje, sklady proviantu apod.

Baltské moře bylo dostupné i pro římskou obchodní flotilu. Zdroj obrázku: Matthew Jose Fisher, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Nabízí se analogie s moderní dálnicí a rozsáhlým odpočívadlem s autoservisem, čerpací stanicí pohonných hmot, motorestem apod. Pokud byli římští legionáři v Kujavsku, je pravděpodobné, že mohly nějaké detašované římské jednotky chránit i samotná naleziště jantaru na pobřeží Baltu.

Teorie „ledového“ Klodzka

Již v 19. století se objevila teorie spojující s římskou posádkou současné polské město Klodzko v Dolnoslezském vojvodství. Jeho bývalý poněmčený název Glatz byl totiž spojován s latinským slovem glacies-led.

Název města měl prý vzniknout tak, že se zde vojáci ze slunného Středomoří cítili „jako v lednici“.

S Římany spojovali kdysi němečtí historikové i polské město Klodzko. Zdroj foto: Jacek Halicki, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Teorii římských kořenů Klodzka měly podporovat i tamní nálezy římských mincí. Plány na římskou invazi až na současné polské území se měl údajně zabývat už císař Augustus. Jeho tažení mělo dosáhnout řeky Visly.

V roce 9 našeho letopočtu však Římané v bitvě v Teutoburském lese (území dnešního Dolního Saska) ztratili v boji s Germány tři legie. Tato katastrofa možná římské plánovače přinutila poněkud zrevidovat plány vojenských výbojů.

Římské lodě na Baltu?

Na pláže Baltu se však mohli římští legionáři přesunout nejen pozemní, ale i námořní cestou. Je prokázáno, že v době válečných střetnutí v Germánii udržovali Římané v Severním moři válečnou flotilu.

Zakotvila někdy římská válečná loď v přístavu v Baltském moři? Zdroj animace: Jin Zan, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

V průběhu podpory legií, které dosáhly linie řeky Labe, mohlo klidně římské válečné námořnictvo proplout až do Baltského moře. Stejně tak bylo Baltské moře dosažitelné i pro římské obchodní lodě. O tom, že Římané znali alespoň částečně geografii pobřeží Baltu, svědčí i spisy antického učence Plinia Staršího.

Stále zde byla i magie jantaru, kterým byli Římané fascinováni. Sandál římského legionáře bořící se do písku pláže u Baltského moře? Proč ne?!

Foto: 1 - Jacek Halicki, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 2 - PrinWest Handelsagentur J. Kossowski, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - yeowatzup, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 4 - The original uploader was Binter at German Wikipedia., CC BY-SA 2.0 DE , via Wikimedia Commons, 5 - Jin Zan, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 6 - Matthew Jose Fisher, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.4tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.2tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]