18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?
Mirek Brát
od Mirek Brát 26.11.2021
1.5tis
Římští legionáři byli obávanou a výborně vycvičenou vojenskou silou. Zdroj foto: yeowatzup, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
139
SDÍLENÍ
1.5tis
ZOBRAZENÍ

Ve světle nových archeologických nálezů se zdá, že starověká Římská říše měla opravdu dlouhé prsty, které sahaly až hodně daleko na sever. Tajemná opona historie, která odděluje naši současnost od antiky, se zase trochu nadzvedla.

Můžeme si tak položit i troufalou otázku: Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?

„Tirák“ starověké jantarové stezky: římský vůz. Zdroj foto: The original uploader was Binter at German Wikipedia., CC BY-SA 2.0 DE , via Wikimedia Commons

Zakotvila někdy římská válečná loď v přístavu v Baltském moři? Zdroj animace: Jin Zan, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Římští legionáři byli obávanou a výborně vycvičenou vojenskou silou. Zdroj foto: yeowatzup, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Baltské moře bylo dostupné i pro římskou obchodní flotilu. Zdroj obrázku:  Matthew Jose Fisher, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons


S Římany spojovali kdysi němečtí historikové i polské město Klodzko. Zdroj foto:  Jacek Halicki, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Baltský jantar byl ve starověkém Římě nesmírně ceněný. Zdroj foto:   PrinWest Handelsagentur J. Kossowski, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

Polští archeologové učinili senzační objev. V Kujavsko-pomořském vojvodství nalezli zbytky výstroje i oblečení římských legionářů z doby před dvěma tisíci lety. Z tohoto polského vojvodství to už opravdu není k pobřeží Baltu příliš daleko.

Ochrana jantarové stezky

V Kujavsku byly cenné archeologické nálezy, dosvědčující přítomnost větší jednotky římské armády, učiněny u obcí Gaski a Wierzbiczany. Mezi nálezy se vyskytovaly i měděné artefakty z jezdecké výstroje i výbavy pěších legionářů. Co motivovalo ústřední moc v Římě, aby takto daleko na sever vyslala vojáky?

Baltský jantar byl ve starověkém Římě nesmírně ceněný. Zdroj foto: PrinWest Handelsagentur J. Kossowski, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Odborníci se domnívají, že se zde mohlo nalézat verbířské centrum, které rekrutovalo místní obyvatele do služby v římské armádě. Seriózní hypotézou je rovněž předpoklad, že římská posádka měla co do činění s ochranou jantarové stezky.

„Tirák“ starověké jantarové stezky: římský vůz. Zdroj foto: The original uploader was Binter at German Wikipedia., CC BY-SA 2.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

Zkamenělá prehistorická pryskyřice z pobřeží Baltu byla v římské společnosti velmi vyhledávána a ceněna. Je tak možné, že římští legionáři v Kujavsku poskytovali ochranu infrastruktuře na tuto obchodní trasu navázanou: koňské stáje, sklady proviantu apod.

Baltské moře bylo dostupné i pro římskou obchodní flotilu. Zdroj obrázku: Matthew Jose Fisher, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Nabízí se analogie s moderní dálnicí a rozsáhlým odpočívadlem s autoservisem, čerpací stanicí pohonných hmot, motorestem apod. Pokud byli římští legionáři v Kujavsku, je pravděpodobné, že mohly nějaké detašované římské jednotky chránit i samotná naleziště jantaru na pobřeží Baltu.

Teorie „ledového“ Klodzka

Již v 19. století se objevila teorie spojující s římskou posádkou současné polské město Klodzko v Dolnoslezském vojvodství. Jeho bývalý poněmčený název Glatz byl totiž spojován s latinským slovem glacies-led.

Název města měl prý vzniknout tak, že se zde vojáci ze slunného Středomoří cítili „jako v lednici“.

S Římany spojovali kdysi němečtí historikové i polské město Klodzko. Zdroj foto: Jacek Halicki, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Teorii římských kořenů Klodzka měly podporovat i tamní nálezy římských mincí. Plány na římskou invazi až na současné polské území se měl údajně zabývat už císař Augustus. Jeho tažení mělo dosáhnout řeky Visly.

V roce 9 našeho letopočtu však Římané v bitvě v Teutoburském lese (území dnešního Dolního Saska) ztratili v boji s Germány tři legie. Tato katastrofa možná římské plánovače přinutila poněkud zrevidovat plány vojenských výbojů.

Římské lodě na Baltu?

Na pláže Baltu se však mohli římští legionáři přesunout nejen pozemní, ale i námořní cestou. Je prokázáno, že v době válečných střetnutí v Germánii udržovali Římané v Severním moři válečnou flotilu.

Zakotvila někdy římská válečná loď v přístavu v Baltském moři? Zdroj animace: Jin Zan, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

V průběhu podpory legií, které dosáhly linie řeky Labe, mohlo klidně římské válečné námořnictvo proplout až do Baltského moře. Stejně tak bylo Baltské moře dosažitelné i pro římské obchodní lodě. O tom, že Římané znali alespoň částečně geografii pobřeží Baltu, svědčí i spisy antického učence Plinia Staršího.

Stále zde byla i magie jantaru, kterým byli Římané fascinováni. Sandál římského legionáře bořící se do písku pláže u Baltského moře? Proč ne?!

Foto: 1 - Jacek Halicki, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 2 - PrinWest Handelsagentur J. Kossowski, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - yeowatzup, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 4 - The original uploader was Binter at German Wikipedia., CC BY-SA 2.0 DE , via Wikimedia Commons, 5 - Jin Zan, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 6 - Matthew Jose Fisher, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 17.1.2022 1.2tis
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 862
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 2.0tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.5tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]
od Jiří Nechanický 14.1.2022 2.5tis
Přitahují vás tajemná místa obestřená záhadami? Nemusíte za nimi cestovat přes půlku světa. Víc než dost jich najdete i v Evropě. Třeba taková Itálie. Archeologické nálezy na Apeninském poloostrově, Sicílii a Sardinii nepřestávají udivovat dodnes. Když před vámi někdo pronese „dovolená Itálie“, nejspíš si jako první vybavíte moře, pláže a pizzu. Stát na Apeninském poloostrově […]