Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“?
John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích.
Je například autorem textu, ve kterém je popisováno zrcadlo určené k dálkovému útoku na lodě. Nechybí ani jakýsi tank – z kovu zhotovený vůz odolný proti střelbě z mušket.
Teolog i alchymista
V oblasti teologie se Napier angažoval v předpovídání konce světa. Vzhledem k tomu, že byl matematik, stanovil datum apokalypsy poměrně přesně.
Buď měl konec světa nastat v roce 1688, eventuálně o dva roky později v roce 1700. Zdá se ale, že i do přesných výpočtů se chybička vloudila… Obecně panuje přesvědčení, že Napier „fušoval“ i do alchymie a nekromancie.
Pokud vám název druhé hermetické nauky zrovna moc neříká, vězte, že se jedná o magickou evokaci, která chce vyvolat duši zemřelého se záměrem poskytnutí informací a získání duchovní ochrany.
Důvtipný „čaroděj“
Již za svého života byl Napier obviňován z čarodějnictví. Důkazem byly kousky, které se vymykaly i zázrakům matematických logaritmů. Jednou se prý Napier rozhodl, že odstraní ze svého panství kompletní holubí populaci.
Důvodem bylo, že mu holubi z pole vyzobávali zaseté obilí. Jak řekl, tak se také stalo. Holub už se na jeho polích neukázal. Černá magie? Nikoli! Napier použil na ptactvo důmyslnou lest.
Naservíroval jim na pole obilí smíchané s alkoholem. Ptáci zobali a hodovali. Když už silně opilí sotva pletli pařáty, nechal je Napier jednoduše z pole sesbírat.
Ve světle této události lze konstatovat, že Napier-vědec nemusel od Napiera-čaroděje žádat zásadnější pomoc. Právě naopak!
