Historie vesnice Soportújar ve španělské provincii Granada sahá do třináctého století. Až do konce 16. století bylo místo obýváno převážně muslimy. Značnou proslulost si však Soportújar získal především díky strašidelné čarodějnické tradici.

Místní samospráva nyní pověsti o čarodějnicích cíleně podporuje. Příkladem je i akce tamního strašidelného jarmarku, který probíhá v průběhu měsíce srpna. Městem prochází i čarodějnická trasa.

Nechybí na ní například fontána čarodějnic a další zastavení věnované nadpřirozeným bytostem.

Vesnici osídlují Galicijci

Jak a kdy se vůbec čarodějnictví v oblasti uchytilo? Stalo se tak údajně po vyhnání muslimského obyvatelstva králem Filipem II. Španělským (1527-1598). Prázdné domy bylo nutné opět zabydlet.

Tak se do Soportújar dostávají Galicijci, příslušníci románského etnika ze severozápadu Pyrenejského poloostrova. Dodejme, že Galicijci mají i nyní rozdílné zvyky od majoritního španělského etnika.

Říká se, že právě oni přinesli do vesnice pestrou směsici tajemných zvyků a pohanských obřadů, včetně podivných nočních rituálů. Docházelo tak k střetům a konfliktům mezi starousedlíky a nově příchozími.

Pavoučí čarodějnické čidlo

Život v komunitě byl v dalších letech plný strašidelných pověr. Týkaly se například i pavouků. Lidé je bedlivě sledovali. Když se náhodou nějaký pavouk dostal do blízkosti zapálené svíčky, která jej sežehla, byl důvod k poplachu. Proč?

Bylo to znamení, že někde blízko, třeba i u sousedů ve spíži, se ukrývají čarodějnice.

Rovněž mnoho míst v okolí vesnice bylo pokládáno za tajná útočiště nadpřirozených entit. Jiné lokality byly zase označovány jako dějiště nočních orgiastických čarodějnických shromáždění.

To všechno láká do Soportújar četné návštěvníky, kteří doufají, že cosi z této čarodějnické éry zahlédnou. Občas stačí jen bedlivě sledovat pavouky, co říkáte?!