Španělští vojáci opouštějí v hluboké noci aztécké hlavní město Tenochtitlán. Každý z nich se prohýbá pod vahou zlata. Jsou však prozrazeni a při útěku se mnoho mužů utopí pod vahou kořisti. Během takzvané Smutné noci se i tak ztratí nesmírné množství pokladů. Kde jim je konec?   Kromě krutých obřadů k poctě svých bohů prosluli Aztékové sv

Svět ho zná jako mocného vojevůdce, císaře, diktátora. Jenže Napoleon Bonaparte byl proslulý také svými výklady snů, vyprávěním duchařských příběhů a vírou ve stovky let stará proroctví, předurčující jej k velkým vítězstvím. Byl rovněž pevně přesvědčen, že se opakovaně setkal s malou postavou, jíž nazýval „červeným mužíčkem osudu“. Ten mu však nakonec místo triumfu přinesl zkázu… [gallery size="f

S pirátstvím si většinou spojujeme světová moře a oceány. Když už připustíme, že i říční hladinu mohou brázdit lodě těchto banditů, obvykle si vybavíme spíše asijské veletoky. Co však takový Dunaj? Evropo, div se! I zde působili piráti a ukrývali v tajných skrýších naloupené bohatství. Na Dunaji se setkáme s fenoménem říčního pirátství i v moderní

Hledači pokladů se pachtí po světě za ukrytým pirátským zlatem, ale zapomínají, že „pod svícnem bývá tma“. Pravda, se Slovenskem již dávno nejsme v jednom státním útvaru, přesto je to do takové Malé Fatry přeci jen blíž než na karibské ostrovy. Co můžete najít v tomto slovenském pohoří? Možná i dávný zbojnický poklad! Juraj Jánošík (1688-171

Neznámý autor do své mapy na konci 13. století zanáší neuvěřitelně obsáhlý přehled záhadných tvorů, historických monumentů a tajemných míst, která byla již dávno ztracena, nebo naopak teprve čekají na své objevení. Jak v této bizarní mapě číst? A kde vůbec její tvůrce načerpal tak obsáhlé znalosti? V roce 1855 je během renovačních prací v Herefordské kate

Pouze jedno pozorování v polovině devatenáctého století stačilo, aby se tento tajemný tvor dostal na celosvětový seznam kryptidů – živočichů, jejichž existenci nemůžeme vědecky dokázat, ale pouze odvozovat z legend či náhodných pozorování. Alžírská chlupatá zmije. Co o ní víme? V roce 1852 skupina vesničanů v Alžírsku narazila v lese na bizarního ž

Dýky nemusí sloužit jen k boji. Velice rozšířené je také jejich využití rituálním úkonům. Za pomoci magie dýky v některých částech světa chrání před zlými duchy a v jiných zase jako smrtící nástroj bohů rozsévají smrt a zmar. Jaké dýky mají mít tu největší moc?   V magické praxi jsou často využívány objekty běžné denní potřeby, například zrcadla, která jsou považována za jeden z nejmocnějšíc

„Podívejte, tohle je jasný důkaz! Pod Sfingou jsou podzemní prostory,“ křičí nadšeně seizmolog Thomas Dobecki. Expedice vedená americkým archeologem Johnem Anthonym Westem se raduje. Jejich nadšení však brzy zchladí rozhodnutí egyptské památkové správy. Ta jim odebírá povolení k vykopávkám pod Gízou. Proč se Egypťané brání výzkumu v této oblasti?

V roce 1912 známý tvůrce detektivních příběhu o Sherlocku Holmesovi část svých příznivců zklamal, aby jiné naopak nadchl. Arthur Conan Doyle (1859-1930) posílá do světa jiného hrdinu, aby navštívil Ztracený svět. Kde však našel slavný spisovatel inspiraci pro tajemnou stolovou horu, na kterou evoluce jaksi pozapomněla? Ztracený svět je dnes považov

Hororový román Frankenstein vyšel již v roce 1818. Příběh, který napsala teprve devatenáctiletá Mary Shelleyová, je však vytrvale připomínán. Stále se také hledá odpověď na otázku, co mohlo inspirovat autorku k názvu románu i dějové zápletce. Román Frankenstein vypráví příběh vědce Viktora Frankensteina, kterému se podařilo vytvořit umělého