Pod pojmem „kostnice“ se obvykle rozumí prostor, kam byly ukládány lidské kosterní ostatky. Kostnice většinou vznikaly v obdobích, kdy docházelo k hromadným úmrtím lidí, například při morových epidemiích, hladomoru, ale i při různých vojenských konfliktech apod. Někdy byl jejich vznik vyvolán nedostatkem místa na hřbitovech uvnitř měst apod. Kosti a lebky

Již odedávna lidstvo čas od času stíhaly epidemie a zákeřné choroby. Na některé z nich už dnešní věda zná lék a umí vysvětlit jejich vznik i původ, jiné jsou však doposud obestřeny tajemstvím. Jedna taková, dodnes záhadná „epidemie“ vypukla ve středověkém Štrasburku. Jedna žena zde, která však nejevila žádné známky fyzické ani duševní choroby, začala najednou

Taková vejce svět neviděl, pomyslí si zřejmě čínští stavební dělníci, když v roce 2007 učiní během svých rutinních kopáčských prací zvláštní objev.     Po několikátém rýpnutí do země vyplují na povrch zvláštní kulovité předměty, které by v tomto místě skutečně nikdo nečekal. V provincii Chu-nan na jihovýchodě Číny je na staveništi u kopce Bandeng objeveno větší množství kamenný

Tibetský lékař a spisovatel Lobsang Rampa (vlastním jménem Cyril Henry Hoskin; 1910-1981) je údajně již jako sedmileté dítě vybrán k operaci, jež má za cíl otevřít jeho „třetí oko“ (jakési centrum mimosmyslového vnímání a duchovna).     Prochází náročnými duchovními a tělesnými cvičeními, které mají za úkol očistit tělo a přimět ho k opro

Bájné údolí Šangri-La. Prý tu žijí duchovně vyspělé bytosti. Mýtické místo je předmětem vášnivých debat od okamžiku vydání knihy Ztracený obzor (Lost Horizon) britského spisovatele Jamese Hiltona (1900-1954). Právě toto oblíbené dílo z roku 1933 totiž bájnou Šangri-Lu popisuje.   Má jít o tajemnou dolinu rozprostírající se na západním konci hor Ku

Na světě existuje mnoho děsivých míst, kterým se lidé raději vyhýbají. Temné lesy, močály, hřbitovy, opuštěné budovy… Málokdo by však tipoval, že stejně děsivým a strašidelným místem může být i ostrov. ENIGMA přináší výběr sedmi těch nejzajímavějších, nad nimiž se vznáší stín děsivé kletby!   Z lodi vystupuje dav turistů, kteří se těší na procházku po malebném turistickém ostrůvku. Jenže jak

Překrásná příroda, nádherné stavby chrámů, sochy, jeskyně, to tvoří z Thajska turistický a dovolenkový ráj. I když se zdá, že je již zde vše prozkoumané, opět se nacházejí nové podněty, zvyšující zájem turistů. Takovým případem je i tzv. „Hadí jeskyně“. Nejde o nějaký nový objev. Thajská jeskyně Naka najdete v národním parku Phu Langka a byla místním lidem dobře známá, i když turisticky opomíje

Postavu krvelačné uherské hraběnky Alžběty Báthoryové (1560-1614) zná pravděpodobně každý. O tom, že Alžběta velmi pravděpodobně trpěla nějakou duševní poruchou, zřejmě nikdo nepochybuje. Podle badatelů mohla být na vině možná i nějaká genetická zatíženost, jelikož oba její rodiče pocházeli původně ze stejného rodu, který se ve 14. století rozdělil na dvě větve. [gallery ids="123694,123693,1236

Zdi paláců starověké minojské kultury se řítí k zemi. Padají za oběť ničivé moci přírody. Nádoby s olivovým olejem se překotí a značná část výjimečného areálu lehne popelem. Jak je možné, že jejich paláce naplněné vzácným zbožím neměly žádné hradby? Copak se lidé nebáli ziskuchtivých nepřátel? Minojská civilizace, pojmenovaná podle bájného

Skupinka turistů vytahuje mobily a fotoaparáty. Nad Stonehenge zapadá slunce. Od jedné z nejslavnějších megalitických památek zamíří zpět k autům. Nikdo z návštěvníků netuší, že jen o necelé dva kilometry vedle stával další kamenný kruh, ještě starší než Stonehenge. K čemu sloužil? A mohly spolu obě stavby souviset? Mezi sytě zelenými loukami se vine řeka