Vůbec nejstarší kletbou, která kdy byla vyřčena, je boží prokletí Adama a Evy, odsuzující lidi k tomu, aby žili ve věčném hříchu. Skutečně byla tato kletba vyslovena? A pokud ano, kde k tomu došlo?  Odeberme se nyní na Blízký východ, který zahrnuje takové státy, jako jsou Izrael, Jordánsko a Egypt. Právě v této oblasti se totiž odehrávají všechny příběhy

Pokud vás někdo naštve, nebo vám ublíží, máte chuť ho někdy proklít? Nebo jste to už někdy udělali a přáli mu to nejhorší? Či někdo vám? Rozhodně nejste jediní! Skutečně to ale může fungovat? Pravděpodobnost, že se vám někoho podaří proklít, není příliš vysoká. Podle odborníků a záhadologů to však jde, jen je k tomu zapotřebí vysoká hladina emocí s přesně

Zatímco část ostatků první české světice odpočívá na Pražském hradě dodnes, kolem dalších relikvií se po staletí vznáší otazník. Zničili je husité? Ukradli je hledači pokladů? Nebo je mniši ve zmatku válek ukryli na tajném místě, odkud se už nikdy nevrátily? Odpověď zatím nikdo nezná. Příběh začíná už v 10. století. Po Ludmilině (860-921) násilné smrti na Tetíně nechává kníže Václav (907-935) p

Na první pohled připomíná stylizovanou dlaň s rozevřenými prsty. Ve skutečnosti ale patří hamsa k nejstarším ochranným symbolům lidstva. Objevuje se v náboženstvích, kulturách i magických tradicích napříč tisíciletími a dodnes vyvolává otázky, zda jde pouze o amulet, nebo o pozůstatek dávných představ o nadpřirozené ochraně. Hamsa představuje amulet ve tvaru otevřené ruky, který se objevuje pře

Pověsit do komína mumifikovanou kočku nebo zakopat pod práh zvířecí lebku i zazdít obnošenou botu. Nejde o hororové rekvizity, ale o skutečné praktiky lidové magie, které po staletí provázejí život obyčejných lidí. Mnohé z nich dnes působí bizarně, ve své době však představují vážně míněnou ochranu před nemocemi, zlými duchy, čarodějnicemi i neštěstím. K nejpodivnějším zvykům evropské lidové ma

Místnost osvětlují jen plameny svíček. Na stole leží dokonale hladká křišťálová koule. Věštkyně se do ní dlouze zadívá a okolní svět se pomalu rozplývá. „Vidím cestu zahalenou mlhou... a muže, který ještě netuší, co ho čeká,“ šeptá. Po staletí lidé věří, že právě v průzračném křišťálu lze spatřit budoucnost. Odkud se tato představa bere? A proč se symbolem věštění nestává zrcadlo, drahokam nebo ob

Mandragora patří k nejpodivuhodnějším rostlinám evropských dějin. Po staletí budila strach, úctu i zvědavost. Lidé věřili, že její kořen připomínající lidskou postavu ukrývá nadpřirozenou moc, dokáže přivolat lásku, bohatství i ochranu před zlými silami. Kde se vzala její magická pověst a proč se o ní šeptá dodnes? Mandragora, latinsky Mandragora officinarum, roste především ve Středomoří a na

Na tváři se mu objevuje potutelný úsměv. Leonardo da Vinci je s výsledkem své několikaleté práce na fresce Poslední večeře více než spokojen. „Jen málokdo odhalí můj skutečný záměr,“ pomyslí si.  Výsledek jeho mistrovské práce zachycuje okamžik, který následoval poté, co Ježíš Kristus oznámil svým dvanácti apoštolům, že ho jeden z nich zradí. Na této fres

V základech či stěnách budov, v komínech, pod podlahami, nad stropy, ve střeše a kolem dveří a oken jsou s podivuhodnou četností při rekonstrukcích nacházeny zazděné dětské boty. Na první pohled mrazivý nález je podle všeho jakýmsi ochranným talismanem, který má chránit dům před škodlivými vlivy. V Evropě a Severní Americe je od 14. do 19. století široce

Světla ubývá a do irské vesničky Knock v hrabství Mayo na severozápadě země se pomalu vkrádají stíny. Místní obyvatelka Margaret Beirne jde 21. srpna roku 1879 na žádost svého bratra zamknout na noc tamní farní kostel.  Když se blíží k budově, všimne si v šeru několika nehybných postav stojících u její jižní stěny. Zprvu se domnívá, že jde o sousedy, kteř