Nejblyštivější diamant na koruně Himalájí, největší a nejtajemnější hora světa. To vše je úchvatný Mount Everest. Se svými 8848 metry je monstrem mezi všemi vrcholy, které v koutku duše touží setnout každý horolezec. Těla těch, kteří svůj boj prohráli, leží na svazích Everestu zmrzlá dodnes – dal by se tak označit za nejvýše položený hřbitov světa.  [gallery size="full" ids="168228,168227,16822

Duchové, děsivá monstra, tajemná světla, záhadná zmizení, nevysvětlitelná úmrtí, mrzačení dobytka a další paranormální jevy. Kolem močálu Hockomock byl zaznamenán snad každý druh záhadných úkazů, na který by si člověk mohl vzpomenout. Na vině je prý vykořisťování místních indiánů evropskými přistěhovalci. „Když mluvíme o četných případech neobvyklých jev

Americký národní park Yellowstone je stejným dílem nádherný a děsivý, okouzlující i nebezpečný. Bez přehánění bychom mohli říci, že krása nejslavnějšího parku světa je smrtící. Průzračná horská jezírka a zatopené jámy jsou nezřídka plná vroucí kyselé vody a tělo člověka, který by do nich nešťastnou náhodou spadl, dokáží rozložit do několika hodin. Přesně to se stalo například v roce 2016... [gall

Je teplý večer a les Bor je již ponořen do tmy. Z dálky se ozývá praskání větviček a tlumené ženské hlasy. Dvě ženy se právě vracejí z budějovického kina domů do Branišova a vcházejí do lesa.  Najednou však jejich kroky znejistí. Padá na ně totiž podivná tísnivá atmosféra. Rozmýšlí se, jestli se raději mají vrátit, když vtom se zavlní větve keře rostoucíh

Uprostřed pražského Nového Města stojí dům, kolem něhož se už po staletí šíří šeptanda o černé magii, ďábelských rituálech a lidech, kteří zmizeli beze stopy. Stačí projít kolem po setmění a člověk má pocit, že se okna dívají zpátky. Faustův dům patří k nejděsivějším místům Prahy a legenda o něm žije dodnes. Večer padá na dlažbu Karlova náměstí a barokní fasáda domu se pomalu noří do stínu. Tur

Mrakodrapy, titáni mezi stavbami jsou skutečnou chloubou lidského stavitelství. K některým se však vážou i mnohé tragické události a, jak už to bývá, také záhady s nimi spojené. Tokijská věznice Sugamo je na nohou. Vězni nevraživýma očima pozorují dozorce, kteří si přišli pro jednoho z nich – komunistického špióna Richarda Sorgeho (1895–1944). Pos

Hustým lesem Ballyboley se nesou kroky a štěkot. Manželé Breenovi v něm venčí své psy. Cesta je přitom zavede až k ponurému místu plnému mrtvých trouchnivějících stromů. A co hůř, za jedním z nich údajně cosi spatří. Hvozdem se mají potulovat přízraky, nemrtví kněží i podivná monstra. Na co zde Breenovi narazili?    Dvojici turistů přebíhá mráz po zádech

V létě 1954 přiletí na japonské letiště muž, který má na pasu i řidičáku uvedeno, že pochází z Tauredu – země, která v našem světě neexistuje! Když mu to letištní celníci oznámí, je v naprostém šoku a neustále trvá na svém. Je to blázen, nebo se sem přenesl z paralelního světa?  Na mezinárodním letišti Haneda v japonském Tokiu je den jako každý jiný. Ster

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Značnou část českého území kdysi pokrývaly hluboké lesy. Číhala v nich četná nebezpečí. Neopatrný poutník snadno mohl skončit jako potrava divé zvěře, padnout do léčky lapků nebo navždy zabloudit. A jako by to nestačilo, v lesích prý řádily i nadpřirozené bytosti!   Mezi stromy se rozléhal děsuplný křik hejkala, zákeřné víly lákaly pout