Uprostřed pražského Nového Města stojí dům, kolem něhož se už po staletí šíří šeptanda o černé magii, ďábelských rituálech a lidech, kteří zmizeli beze stopy. Stačí projít kolem po setmění a člověk má pocit, že se okna dívají zpátky. Faustův dům patří k nejděsivějším místům Prahy a legenda o něm žije dodnes. Večer padá na dlažbu Karlova náměstí a barokní fasáda domu se pomalu noří do stínu. Tur

Mrakodrapy, titáni mezi stavbami jsou skutečnou chloubou lidského stavitelství. K některým se však vážou i mnohé tragické události a, jak už to bývá, také záhady s nimi spojené. Tokijská věznice Sugamo je na nohou. Vězni nevraživýma očima pozorují dozorce, kteří si přišli pro jednoho z nich – komunistického špióna Richarda Sorgeho (1895–1944). Pos

Hustým lesem Ballyboley se nesou kroky a štěkot. Manželé Breenovi v něm venčí své psy. Cesta je přitom zavede až k ponurému místu plnému mrtvých trouchnivějících stromů. A co hůř, za jedním z nich údajně cosi spatří. Hvozdem se mají potulovat přízraky, nemrtví kněží i podivná monstra. Na co zde Breenovi narazili?    Dvojici turistů přebíhá mráz po zádech

V létě 1954 přiletí na japonské letiště muž, který má na pasu i řidičáku uvedeno, že pochází z Tauredu – země, která v našem světě neexistuje! Když mu to letištní celníci oznámí, je v naprostém šoku a neustále trvá na svém. Je to blázen, nebo se sem přenesl z paralelního světa?  Na mezinárodním letišti Haneda v japonském Tokiu je den jako každý jiný. Ster

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Značnou část českého území kdysi pokrývaly hluboké lesy. Číhala v nich četná nebezpečí. Neopatrný poutník snadno mohl skončit jako potrava divé zvěře, padnout do léčky lapků nebo navždy zabloudit. A jako by to nestačilo, v lesích prý řádily i nadpřirozené bytosti!   Mezi stromy se rozléhal děsuplný křik hejkala, zákeřné víly lákaly pout

Lesy jsou už odnepaměti záhadným místem, které fascinuje i děsí. Nekonečný prostor plný stromů a nepřehledného terénu, ve kterém se může schovat cokoliv, je tak logicky také zdrojem mnoha pověstí, legend a tajemných příběhů. V poslední době přibývá hlavně těch, které pojednávají o něčem neznámém, co se v lese ukrývá a pozoruje to každého, kdo tam přijde. Co se za tímto úkazem skrývá? [galle

Spisovatel Gous Ahmed v noci ucítí tlak na hrudi. Zoufale bojuje o každý nádech. Kdosi neviditelný ho škrtí. Nepokouší se ho snad zahubit zlý džin? Jak se může této mocné bytosti ubránit? V džiny věřili již staří Arabové dávno před příchodem islámu.  Existují džinové pouze v orientální mytologii, nebo reálně zasahují do našeho světa? Mohou nám uškodit? [gallery size="full" ids="125797,125796,12

Na českých hradech a zámcích se po staletí šeptá o tajemné Bílé paní, éterické postavě v dlouhém šatu, která se zjevuje v tichých chodbách i zámeckých komnatách. Někdy varuje před neštěstím, jindy jen tiše bloudí minulostí. Kde ji můžete „potkat“ i dnes? Na jihočeském hradě Rožmberk má Bílá paní své nejslavnější působiště. Legenda ji spojuje s Perchtou z Rožmberka, šlechtičnou, která prožila ne

U anglického města Hastings ve Východním Sussexu se v říjnu roku 1066 odehrává krvavá bitva Normanů s Anglosasy. Její dozvuky jsou prý na místě dodnes patrné. Za podzimních bouří se dávné bitevní pole zbarvuje doruda a někdy jsou prý k vidění i přízraky padlých vojáků. Armáda anglosaského krále Harolda II. (1022–066) se 14. října 1066 v jedné z nejznámějš