V roce 2027 má ze Země odstartovat první čtveřice dobrovolníků, kteří se pokusí zasít zrnka pozemského života na Marsu. Vědci ale v úspěch mise nevěří. Dokonce už nyní vypočetli, za jak dlouho začnou účastníci programu umírat. První z nich prý zemře nejpozději za 68 dnů!
Ambiciózní soukromý projekt Mars One, který vznikl pod záštitou nizozemského vizionáře Base Lansdorpa (*1977), si klade za cíl kolonizaci Marsu a proměnu rudé planety v zelenou.
První účastníci tohoto projektu s jednosměrnou letenkou na Mars by podle Lansdorpova plánu měli vzlétnout v roce 2027 a o rok později v cílové destinaci přistát.
Nejprve ale budoucí kolonizátory, jejichž pečlivý výběr začal už před několika lety, čeká dlouhý a náročný výcvik.
Po přistání budou mít za úkol vypěstovat rostliny, které jim budou dávat potravu a kyslík, získat vodu a připravovat planetu na příchod dalších kolonizátorů.
SMRT UDUŠENÍM
Vědci se ale k trvalému osídlení Marsu staví skepticky. Odborníci massachusettského technologického institutu si dokonce troufli vypočítat délku života astronautů.
Na základě různých grafů a matematických vzorců vypočítali zdroje kyslíku, potravin a technologií nezbytných k letu na Mars a k pobytu člověka na planetě. Podle těchto výpočtů zemře první osadník už za pár týdnů.
„Ke smrti prvního kolonisty dojde přibližně 68. den po výsadku. Důvodem bude udušení,“ tvrdí zpráva amerických vědců.
Smrt kolonisty bude pravděpodobně způsobena nedostatečně vyvinutou technologií, která by měla vyrovnávat atmosféru.
Schéma vědců totiž poukazuje na reálnou hrozbu, že se technologie nebude umět vypořádat s velkým množstvím kyslíku, jenž vyprodukují dovezené rostliny.
Vědci také připomínají, že první obyvatelé Marsu nebudou schopni na planetě žít soběstačně a bez výrazné pomoci ze Země. Jedna zásobovací mise přitom vyjde v přepočtu na minimálně 99 miliard korun.
Podaří se projektu získat potřebné finance k udržení kolonizátorů při životě? Bude mít mise dostatečné vybavení, nebo se číslo 68 jednomu z osadníků skutečně stane osudným?
