Na základě nejnovějších matematických modelů slunce, které se svým týmem sestavila profesorka Valentina Zharkova z britské Northumbrijské univerzity, je patrné, že v důsledku nižší sluneční aktivity nás kolem roku 2030 čeká další malá doba ledová.

A sama profesorka dodává, že její model je z 97 % přesný.

Z předložené studie vyplývá, že během 26. slunečního cyklu (tedy přibližně v letech 2030-2040) dojde k poklesu sluneční aktivity až o 40 %.

To by mohlo vést ke vzniku nového Maunderova minima, což byl název fáze sluneční aktivity z let 1645-1715, kdy se na Slunci neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny.

To mělo za následek ochlazení planety a tužší zimy, při kterých zamrzala např. celá benátská laguna, řeka Temže v Británii, a dokonce i průlivy mezi dánskými ostrovy, což umožnilo roku 1658 švédskému vojsku přejít z pevniny po ledě až k dánským ostrovům a většinu z nich dobýt.

V tomto období docházelo také k bleskovým povodním a velkým neúrodám, což vedlo ke značné úmrtnosti lidí z důvodu častých hladomorů.

https://www.youtube.com/watch?v=Cs56_GqTyIQ

Současná sluneční aktivita by měla vyvrcholit roku 2021. Poté by měla začít průměrná teplota klesat. Mezi lety 2030-2040 bude aktivita nejnižší, a tudíž by mělo přijít největší ochlazení.

Vědci odhadují, že průměrná teplota na planetě klesne o 1 až 2 stupně Celsia.

Jenže tyto údaje nejsou dány do souvislosti s předpokládaným globálním oteplováním, v jehož rámci má průměrná teplota na planetě do roku 2100 vzrůst o 2-4 °C. Může se tak stát, že očekávanou malou dobu ledovou vůbec nezaznamenáme, nebo bude její průběh jen velmi mírný.