Vědci zjišťovali, zda nás v nejbližší budoucnosti čeká událost, která by mohla vyhladit značnou část populace. Podařilo se jim přitom sestavit seznam několika různých scénářů. Měli bychom se obávat příštích několika let? Rizika prý existují. Může přijít dokonce konec světa?
Poněkud zvláštní studii vypracoval tým výzkumníků na univerzitě v Oxfordu.
Ve zveřejněné zprávě, která se zabývá globálními katastrofickými riziky, se věnují možnosti, že by v nejbližší budoucnosti mohla nastat apokalypsa a snaží se sestavit žebříček nejpravděpodobnějších příčin.
Za apokalypsu vědci považují událost, která by dokázala v příštích pěti letech eliminovat nejméně deset procent lidské populace. „Na obzoru existují věci, které se nejspíš během těch pěti let nestanou, ale stát by se mohly.
Kompletně by přitom přetvořily náš svět, a to opravdu devastujícím a katastrofálním způsobem,“ tvrdí šéf výzkumu Sebastian Farquhar a dodává:
„Historie nás učí, že mnohé z těchto věcí se dějí častěji, než si myslíme.“ Rizika takové zkázy se přitom mění v závislosti na vývoji technologií. Pokud je dokážeme odhadnout, možná budeme schopni jim předejít. Co je tedy největší hrozbou v následujících letech?
Výbuch sopky nebo další pandemie
Jako nejpravděpodobnější událost v blízké budoucnosti se jeví exploze supervulkánu nebo srážka s asteroidem. Další na žebříčku jsou katastrofy související s klimatickými změnami, přírodní pandemie, použití biologických zbraní a jaderná válka.
Nezanedbatelné je prý i riziko uměle vyvolaných pandemií, geoinženýrství a problémy s umělou inteligencí. Právě umělá inteligence je podle Farquhara něco, co by nás mělo v nejbližších letech zajímat.
„Opravdu není žádný zvláštní důvod myslet si, že lidé jsou vrcholem stvoření a to nejlepší, co může na světě být,“ tvrdí vědec a vyjadřuje obavy nad tím, že umělá inteligence začne časem vytěsňovat lidskou sílu z mnoha odvětví.
Strach z umělé inteligence
Jeho názor sdílí také mnoho dalších vědců a významných osobností, například Stephen Hawking (*1942), Elon Musk (*1971) či Bill Gates (*1955).
Vědci, kteří za studií stojí zároveň upozorňují, že jejich zpráva nemá v žádném případě vyvolávat paniku.
Má pouze pobídnout mezinárodní společenství, aby provedla plánování pandemie, přípravu zdravotnických systémů a aby prošetřila rizika biotechnologie a umělé inteligence. Mnohá z těchto rizik jsou totiž skutečně globálního charakteru a nezastaví se na hranicích.
„To není případ, kdy si můžeme říci, že jsme připraveni a zbytek světa ať se postará sám,“ varuje Farquhar. Skutečně se ale něco z toho může odehrát už v horizontu několika let?
