Ačkoli se křesťanská církev snažila, některé pohanské tradice se jí nikdy nepodařilo vymýtit. Patří k nim i pověstné „zlaté prasátko“, které je odměnou pro ty, kteří dodrží na Štědrý den půst.
Těžko říci, kolik lidí nakonec „zlaté prasátko“ spatřilo… Jisté je, že tato pověra zrovna není v souladu s duchem křesťanských Vánoc. Proč?
V rámci tradičních českých Vánoc jsou široce oblíbené cesty na půlnoční mši do kostelů. Co se však děje v průběhu Štědrého dne, nad tím by jistě znalec křesťanské věrouky povážlivě zvedl obočí. I když, možná by jen rezignovaně pokrčil rameny.
Církev totiž celkem moudře tolerovala pohanské zvyky a obyčeje, pokud neohrožovaly základy její víry. Jak je to s pověstným „zlatým prasátkem“?
![Rozdílný pohled na prase, v divoké i domestikované formě, mělo pohanství a křesťanství. Zdroj ilustrační fotografie: Richard Bartz, Munich Makro Freak, CC BY-SA 2.5 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/12/1-13-768x497.jpg)
Pohanství versus křesťanství
V období starověku se mělo „prasátko“, ať už v domestikované, nebo i divoké podobě jako ono pověstné „prase v žitě“. Pomineme-li smutný fakt, že bylo určeno ke konzumaci, těšilo se toto zvíře vážnosti a oblibě. Bylo symbolem hojnosti.
Bylo tak chápáno již v antickém Řecku i Římě. Rovněž Germáni a Keltové měli divoké prase v úctě a považovali jej dokonce za posvátné zvíře. S nástupem křesťanství došlo k zásadnímu obratu.
Samotný Ježíš Kristus v textu Matoušova evangelia brojí proti tomu, abychom „házeli perly sviním“… Prase se stalo nečistým zvířetem i symbolem špatných lidských vlastností, ba dokonce hříchů, obžerství nevyjímaje.
![Na půst o Štědrém dni dohlíží děsivá Perchta. Také ona pochází pravděpodobně z pohanských časů. Zdroj obrázku: Čeněk Zibrt, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/12/3-11.jpg)
Zlato symbolické i skutečné
Je zřejmé, že čekání na „zlaté prasátko“ je odkazem na pohanské časy. Ovšem, i ten zlatý nádech mytického prasátka lze vysvětlit v křesťanském, nebo pohanském kontextu.
Zlaté pohanské prasátko se jen symbolicky koupalo ve sluneční záři, křesťanské by tu svoji zlatou barvu odvozovalo od skutečného zlata, které bylo jedním z darů, které pověstní mudrcové z Východu přinesli narozenému Ježíši do Betléma.
![Galské mince s vyobrazením posvátného prasete. Zdroj foto: cgb, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/12/2-12-768x379.jpg)
Epilog
Pokud vám podaří dodržet na Štědrý den půst, možná neuvidíte jen „zlaté prasátko“, ale pocítíte i cosi z temného dávnověku. Mohl by to být kontakt s jedním zapomenutým keltským božstvem. Jeho jméno bylo Moccus. Jednalo se o boha-ochránce kanců a prasat.
Keltští bohové, jesličky a mezi nimi pobíhá „zlaté prasátko“. Alespoň máte cestou na „půlnoční“ o čem přemýšlet, co říkáte?!