Egregor má být nadpozemská bytost působící jako shromažďovač energií. Je obdařena inteligencí svých tvůrců a nastřádanou energetickou sílu dokáže využít ke zničujícímu útoku na dálku. Skupina českých hermetiků se připravuje k povolání této astrální postavy.
Jejich cíl: Adolf Hitler. Čekají na pokyn od prezidenta Edvarda Beneše, aby se dali do díla. Jenže se nedočkají…
Údajné magické útoky na německého říšského kancléře Adolfa Hitlera (1889–1945) patří dodnes k nejznámějším příběhům spojovaným se společností Universalia, sdružující za první republiky špičky tuzemské hermetiky.
Probíhá 2. světová válka, Československo je nemilosrdně obsazeno nacistickým Německem a gestapo s největší radostí využívá každé záminky k vraždění a rozsévání hrůzy mezi okupovaným lidem. Nařčení z útoku na nacistického vůdce se v té době rovná trestu smrti.
A právě takové udání míří k Universalii. Může na něm něco být?

Za hranice všednosti
Hermetismus je esoterická nauka s kořeny sahajícími až do starověkého Egypta. Na jejím počátku stojí tamější bůh vědění a moudrosti Thovt, jehož si později Řekové přejmenují na Herma Trismegista (tj. trojmocný či trojmoudrý).
Jemu jsou připisovány základní teze hermetiky zaznamenané na tzv. Smaragdové desce. K hlavním disciplínám hermetiky patří astrologie, alchymie, magie a mystická židovská nauka kabala. Slouží jako ukazatele na cestě k úplné pravdě a poznání.
Správný hermetik má mysl otevřenou, nenechává se ve svém bádání omezovat tím, co je například podle vědy možné či nemožné. Čas, prostor i nejrůznější věci a jevy chápe jinak. Věří v magického činitele, který je skrytým zdrojem veškerého života a který nám otevírá astrální prostor, v němž můžeme být schopni svou vůlí působit i my.
A třeba tak ovlivňovat nám známou realitu, podobně jako se o to měli snažit čeští hermetici z Universalií v boji proti Hitlerovi a nacismu. Může něco takového být v lidských silách? Jde o schopnosti, jež pouze trpělivě čekají na to, až lidstvo dospěje k jejich poznání?

Svoji smrt předpoví
K nejznámějším členům spolku Universalia patří Dr. Jan Kefer (1906–1941). Původně knihovník pražského Národního muzea se vypracuje až na předsedu českých hermetiků. Pilný muž je autorem mnoha stěžejních prací o astrologii a hermetice, zabývá se také alchymií, magií i židovskou kabalou.
Právě on má stát v čele snah o zastavení Hitlera a právě on za ně zaplatí cenu nejvyšší. Sám před sebou zřejmě neměl na výběr, říká se, že žil podle citátu z knihy francouzského okultisty a hermetika Éliphase Léviho (1810–1875), kde stojí:
„Ničí-li zlí dobré, pak je to chyba dobrých, kteří nedovedou stát pevně, aby panovali. Zdají-li se zlí být na zemi silnějšími než dobří, pak je tomu tak jedině proto, že zlí dovedou činit zlo, kdežto dobří neumí činit dobro.
Zlí jsou pozorní a jednají, zatímco dobří se spokojují s vírou a modlitbou.“ Kefer se s nečinností spokojit nechce, na svých přednáškách vystupuje proti nacismu a stává se snadným terčem gestapa. Když 31.
ledna slaví narozeniny, zapomene mu jeho malý synek Reginald (*1936) popřát. Učiní tak dodatečně, ale potom na Keferův dotaz, co že mu to vlastně přeje, chlapeček odpoví, že nic. Atmosféra na oslavě zvážní.
„Nic, to je nirvána, to jsou poslední narozeniny! Stihl jsem toho dost, a tak bude čas odejít…“ říká Kefer a bohužel má pravdu. O 10 měsíců později umírá v koncentračním táboře…