Domů     Zázraky
Zázrak v Santiago de Compostela: Cesta za nalezením sama sebe
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 20.11.2021
3.6tis
Santiago de Compostela je malé město s velkým počtem památek a míst. Foto: Pixabay
348
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Jedna z nejznámějších poutních cest světa je ta, která vede ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Ve skutečnosti se nejedná o jednu cestu, ale o celou síť cest, jež mají různý počáteční bod.

Santiago de Compostela je malé město s velkým počtem památek a míst. Foto: Pixabay Camino de Santiago neboli Svatojakubská cesta je síť několika poutních cest vedoucích napříč Evropou. Foto: Pixabay Zajímavostí je, že jedním z prvních českých poutníků byl Lev z Rožmitálu. Foto: Pixabay Donedávna byla pouť skoro zapomenuta. Foto: Pixabay O obnovení její zašlé slávy se postaral především papež Jan Pavel II. Foto: Pixabay

Pro většinu cestovatelů začíná samotná cesta již před dveřmi jejich domu a záleží jen na jednotlivcích, jakou trasu si zvolí. Je ale důležité si vybrat to správné roční období.

Do Camina vedou desítky cest z různých koutů Evropy, těch hlavních vedoucích po Španělsku je celkem dvanáct.

Důležité je naslouchat

„Svatojakubská cesta není o mluvení, nýbrž o naslouchání. O naslouchání našemu nejniternějšímu bytí, o naslouchání všem stvořením, která nás pojí s Bohem. I když kráčíme s ostatními měli bychom kráčet v tichosti.“

Camino de Santiago neboli Svatojakubská cesta je síť několika poutních cest vedoucích napříč Evropou. Foto: Pixabay

Svatojakubská cesta je opravdu skvělou kulturní komunikační dálnicí, jež přispěla k rozšíření poutnických chrámových typů a výzdobných způsobů. I když je více než zřejmé, že teorie poutních cest nabízela snadné vysvětlení jevu, že kostely od sebe značně vzdálené mívají dost podobný půdorys i vzhled, přesto není zdrojem uniformity či naprosté jednoty, nýbrž naopak rozmanitosti a vzájemného seznamování s různými proudy románského umění v Evropě.

Iberské státy, znovu dobývající ztracená území a rozšiřující se na úkor muslimů, dávaly pak navíc velké možnosti cizím umělcům. Řešení praktických otázek vedlo k novému přístupu i v mezinárodním právu.

Zajímavostí je, že jedním z prvních českých poutníků byl Lev z Rožmitálu. Foto: Pixabay

Změna života

Cesta do Santiaga de Compostela neboli také Svatojakubská cesta údajně mnoha jejím absolventům změnila život, některým dokonce natolik razantně, že svůj život navždy rozdělují na dvě části, před cestou a po ní.

Dokonce jsou poutníci, kteří při své dlouhé cestě potkali spřízněné duše, životní partnery nebo poutníky, na které budou vzpomínat po zbytek svého života. Mnozí cestovatelé během poutě nalezli sami sebe, což je zřejmě cíl celé mise.

V případě legendární Svatojakubské cesty zřejmě více než v jakékoli jiné situaci záleží především na samotné cestě než na jejím cíli. Dalo by se tedy říct, že cesta není ani tak o kilometrech, které se podaří zdolat, ani o kilometrech, které zbývají, ale o samotném jejím průběhu.

Donedávna byla pouť skoro zapomenuta. Foto: Pixabay

Cesta proměny a znovuzrození

Camino de Santiago de Compostela nebo také Peregrinatio ad limina Sancti Jacobi, jak se pouť nazývala ve středověku, je podle jejích absolventů cestou proměny a znovuzrození, ale jde ve skutečnosti také o dlouhé očekávání, zadostiučinění a doopravdy náročné utrpení.

Každým rokem se na tuto dlouhou pouť vydá až 200 tisíc účastníků z celého světa a všech generací, mužů i žen. Každý se z toho velkého počtu lidí na pouť vydává z nějakého svého vlastního důvodu, tím hlavním je ale fakt, že se cesta odehraje především v jejich nitru.

Mnozí se tak shodují, že změny v nich samých jsou právě tím, co je donutilo vydat se na cestu.

O obnovení její zašlé slávy se postaral především papež Jan Pavel II. Foto: Pixabay

To jsou pádné důvody pro lidi, kteří by namítali, že stejná vzdálenost, kterou poutníci urazí, by se dala přeci zvládnout autem nebo letadlem, a to dokonce mnohem rychleji. Cesta přesto neztrácí příznivce a poutníci se vydávají pěšky, na kole i na koni vstříc nalezení něčeho, co jim dosud scházelo.

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.11.2021 1.9tis
U hrobu historicky první české světice se odehrává řada nadpřirozených úkazů, z nichž některé jsou považovány za zázračné. Mezi ně patří také několik podivuhodných uzdravení nevyléčitelně nemocných pacientů.     Kněžna a mučednice svatá Ludmila (860–921), která je rovněž babičkou další významné osobnosti, svatého Václava (907–935), je označovaná za matku chudých, světlo slepých a pomocnici […]
od Adriana Vojtíšková 9.11.2021 3.1tis
Příběh o dívce, která má dlouhé zlaté vlasy, je znám z pera Karla Jaromíra Erbena (1811–1870). Vypráví se v něm o kuchaři Jiříkovi, který ochutná z kouzelného jídla…     Kouzelný pokrm je ale připravován pro krále. Každý, kdo pochoutku okusí, tak získá schopnost rozumět řeči zvířat. Když král Jiříkovo provinění odhalí, musí mu za […]
od Pavel Polcar 5.11.2021 2.3tis
Na okraji saharské pouště je z vesmíru viditelná tajemná kruhová struktura. Někteří odborníci se domnívají, že jde o pozůstatek legendárního ztraceného města. Kosmonauti potvrdili, že z oběžné dráhy je skutečně možné spatřit kruhový prstenec, jenž se nachází v africké Mauretánii. Objekt je nazýván Guell al-Richat, což znamená v překladu „Oko Sahary“. Dodnes však není zřejmé, […]
od Mirek Brát 4.11.2021 1.7tis
Pokud se v nejbližší době chystáte přesazovat domácí rostliny, zpozorněte. Jistě, Adéla, co nevečeřela, žije jen na filmovém plátně. Stejně tak zákeřní vědeckofantastičtí trifidi. Ovšem, prý se staly ještě horší věci. Kdoví, jaké sazeničky či semena jste si to vlastně koupili? Jakoby váš fíkus po vás mlsně otáčel listy…     V historii objevíte řadu legend […]
od Pavel Polcar 24.10.2021 1.6tis
Jedním z nejznámějších případů je ten zabývající se příběhem britské katolické učitelky Teresy Higginsonové (1844-1905). Nejznámější byly její bilokační „výpravy“ z Anglie do africké vesnice, kde vyučovala místní domorodé děti. Není bez zajímavosti, že je vzdělávala v jazyce, který se údajně nikdy neučila. Teresa byla také známa krvácením z rukou a nohou, tedy jevy označovanými jako stigmata. […]