V roce 2012 byl do filmové distribuce uveden ruský válečný film Bílý tygr. Režisér Karen Šachlazarov v něm rozehrává mysteriózní souboj mezi sovětským tankem T-34 a přízračným německým tankem „tygr“.

Panzerkampfwagen VI Tiger v bílé zimní kamufláži. Může mít tento filmový příběh reálné kořeny?

Z konkrétních výpovědí sovětských vojáků vyplývá, že se v době bojů na východní frontě skutečně s osamoceným přízrakem německého tanku  PzKpfw VI, Tiger (tygr) opravdu potkali. Zjevoval se v místech, kde neměla být žádná tanková vojska nepřítele.

Útočil ze zálohy i v terénu, který použití tanku téměř vylučoval, například v bažinách. Tento „tygr“ také odolával poškození v boji. Začalo se navíc říkat, že je to bojový stroj, ve kterém není žádná posádka!

„Bílý přízrak“

Badatelé připouštějí, že se opravdu mohly solitérně působící tanky „tygr“ v bílé kamufláži na bojištích vyskytovat. Mělo se jednat o prvek psychologické války, kdy bílá kamufláž stroje v situaci i mimo zimní období značila jinakost bojového tanku, jeho výjimečnost a nezranitelnost.

Ostatně, ti nejlepší rytíři vyjíždějí do boje na bílém koni. Na pomoc si můžeme povolat i podobenství o bílé bráně. Jak však vysvětlit tísnivý pocit svědků, kteří takové přízračné bílé kolosy na pásech viděli? Opravdu mohl tank za druhé světové války bojovat bez posádky?

Předchůdci robotických tanků

Již před druhou světovou válkou se prováděly experimenty s dálkově ovládanými tanky. Brzy byly takové pokusy převedeny i do bojové praxe. Paradoxně však výrazného pokroku s tanky bez osádek dosáhli nikoli němečtí, ale sovětští inženýři.

Na bezdrátově dálkově ovládaný bojový stroj byl modifikován lehký sovětský tank T-26, který si bez lidských osádek zabojoval i v rusko-finské válce.

V době útoku hitlerovského Německa na Sovětský svaz měla Rudá armáda k dispozici dva prapory těchto dálkově ovládaných bezpilotních tanků. O vývoji podobných tanků na německé straně nejsou jasné důkazy.

Těžko však uvěřit, že by pokročilá německá technika chtěla za sovětskou zůstat pozadu. Možná, že nějaký experimentální „tygr“ bez osádky, ve zlověstné  bílé kamufláži opravdu prošel testováním v bojových podmínkách.

Jisté je, že německá armáda jeden typ dálkově řízeného tanku za druhé světové války celkem hojně používala. Jednalo se ovšem pouze o lehký pásový nosič náloží Goliath. Do velikosti tanku PzKpfw VI, Tiger měl tento minitank opravdu hodně daleko.