Klášter Einsiedeln v centrálním Švýcarsku patří k nejvýznamnějším barokním stavbám v Evropě. Je to prý magické místo, kde v minulosti došlo k mnoha nevysvětlitelným událostem zahrnujícím několik zázraků! Dokonce se tu prý zjevil sám Ježíš, aby vysvětil zdejší kapli.
Příběh kláštera Einsiedeln se začíná psát v 9. století. Právě tehdy se mnich Meinrad (asi 799–861) z hraběcího rodu Hohenzollernů rozhodne žít osamoceně v opuštěné lesní poustevně (na místě, kde dnes stojí klášter–pozn. red.).
Meinrad se zde údajně živí jen lesními plody a uchovává u sebe sošku Madony, kterou mu prý věnovala abatyše Hildegarda z kláštera v Curychu. „Meinrad strávil v pustině 33 let, ale potom do jeho poustevny přišli dva lupiči.
Světec znal jejich zlé úmysly, přesto je přivítal s otevřenou náručí. Jako poděkování za jeho pohostinnost ho utloukli k smrti a utekli,“ uvádí německá autorka Ella Rozett (*1961).
Avšak Meinrad prý měl jako společníky dva havrany, kteří byli svědky zločinu, a lidé z okolí je znali. Havrani údajně kolem zločinců létali, dokud muži nebyli zatčeni a pověšeni.
Na památku má od poloviny 13. století město Einsiedeln ve svém znaku dva havrany v červeném poli a samotný klášter Einsiedeln pak používá znak dvou havranů ve žlutém poli.
PROČ MĚL BISKUP ZVLÁŠTNÍ VIZI?
Po kruté vraždě mnicha Meinrada je na místě jeho poustevny v roce 861 postaven klášter, na kterém by poutníci mohli rozjímat o jeho životě a smrti V roce 948 má být stavba slavnostně vysvěcena. Tu noc však biskup sv.
Konrad (asi 900–975) zažije podivnou vizi, v níž spatří Krista s anděly, jak světí kapli. Když Konrad další den přijde do kaple provést obřad, zastaví ho tichý hlas:
„Přestaň, bratře, kaple již byla božsky vysvěcena.“ Biskup tomu uvěří, a proto kapli odmítne znovu vysvětit. Skutečně zde došlo ke zjevení shůry?
Neuvěřitelnou událost o 16 let později označí za zázrak i papež Lev VIII. (†965) a od té doby do kláštera začnou proudit věřící z mnoha různých koutů světa…
ZÁZRAČNÁ MOC
V současné době je klášter Einsiedeln stavbou s výrazně plastickým průčelím se dvěma věžemi. U vchodu stojí kaple s replikou černé Madony, kterou údajně v 9. století vlastnil mnich Meinrad.
Původní sošku zničil velký požár kláštera v roce 1468, a nahradila ji proto dřevěná soška. Tato plastika, vysoká asi jeden a čtvrt metru, je zvláštní svou barvou. Je totiž celá černá.
Podle oficiální verze je začouzená kouřem svíček doutnajících v klášteře řadu let. Ozývají se však hlasy, podle kterých neznázorňuje Pannu Marii.
Údajně ve skutečnosti představuje starodávnou bohyni, snad staroegyptskou Isis, babylonskou Ištar, řeckou Démeter, nebo maloasijskou Kybelé.
Uctívají snad křesťané v klášteře Einsiedeln pohanskou modlu? Madona má prý zázračnou moc a uzdravuje nemocné poutníky, kteří se sem přijdou pomodlit. Je místo vyvolené samotným Bohem?
