Nedaleko od Moskvy na řece Setuň byla vesnice Peredělki, pojmenovaná podle přístavu s dílnou, kde se kdysi předělávaly lodě. Když byla spojena železnicí s Moskvou, dostala název Peredělkino a stala se známá svým ozdravným klimatem.

V roce 1934 se zásluhou Maxima Gorkého stala rekreačním sídlem Svazu sovětských spisovatelů. Byla zde postavena celá řada chat a domků, kde pracovali, odpočívali.

Ze spisovatelů, spojených s Predělkinem lze jmenovat například Borise Pasternaka, Korněje Čukovského, Ilju Erenburga, A. Fadějeva, J. Jevtušenka, A. Vozněsenského a řadu dalších.

Z některých domků jsou dnes jejich muzea. Dnes je také VIP destinací bohatých Rusů. Ale toto místo má i svoji temnou tvář.

Za Peredělkinem místní lidé prohlašují jedno místo v lese za prokleté a zdaleka se mu vyhýbají. Dochází zde k paranormálním jevům, jako jsou okamžité pocity závratě, bušení zrakovým a sluchovým halucinacím, tlukotu srdce, selhávání fotoaparátů či mobilů apod.

Také zde zahynulo několik lidí, aniž by byla zjištěna příčina. Své zážitky z roku 2004 popsala ruská badatelka Leona Berezovová v deníku Konsomolskaja Pravda. Ačkoliv před lesem byl sníh, uvnitř byl teplý a jaksi hustý vzduch.

Točila se jí hlava, potila se a mezi stromy viděla černé stíny postav. Pocítila neviditelné ruce na své hlavě i temeni a měla pocit, že jí sledují desítky očí. Fotoaparát vydal jen černé snímky. Také další badatelé měli podobné zážitky.

Podle historických pramenů tyto zvláštní jevy začaly někdy po roce 1812. Tehdy Napoleon ustupoval od Moskvy a právě v tomto lese došlo k velké bitvě s ruskou armádou. Celkem padlo na 3000 vojáků.

Francouzští i ruští vojáci byli urychleně pohřbení společně do velké jámy. Místní potom z lesa často-krát slyšely zvuky podobné výstřelům, zjevovali se tam duchové padlých vojáků, sténání zraněných a umírajících.

Například podle anglického vědce Ruperta Sheldrake mohlo toto místo smrti tolika lidí uvolnit obrovské množství psychické energie a vzniknout tak energetické paměťové pole.

Pochopitelně tajemný les u Peredelkina zaujal i Moskvu. Vědci z Ústavu pro výzkum paranormálních jevů, přišli se zajímavými závěry, že tato zóna je střídavě buď v aktivním, nebo pasivním stavu.

V aktivním je tam cítit obrovské množství energie, kdy lidé pociťují bušení v hlavě, zvyšování krevního tlaku, což může způsobit halucinace i smrt prokrvením. A také k výpadkům elektroniky. Naopak pasivní stav této zóny způsobuje vysávání energie.

Lidé slábnou, klesá jim krevní tlak, což může rovněž vést až k smrti. Při tomto stavu hynou i rostliny, které zde stačily za aktivního stavu vyrůst.

Ale ani vědci nedokázali určit, kdy může docházet k výměně pasivních a aktivních stavů, a hlavně proč k ně-mu dochází. Bylo tím jen potvrzeno, že les za obcí Peredelkino je opravdu velmi tajemný a věda si s jeho tajemstvím zatím nedokáže poradit.

Jak je vidět, tajemná místa nemusí ležet jen v dalekých a neprobádaných krajích, ale i zde, jen asi 10 km od předměstí Moskvy.