Z plejády nadpřirozených stvoření patří obři k těm nejvíce podezřelým. Vždyť jak by mohli v dnešní technické době dokázat unikat všem kamerám i dronům, kde by se skryli? Na světě však pořád existuje dostatek míst, kam moderní svět ještě ani nenahlédl. K takovým patří i odlehlé oblasti ztracené hluboko v afghánských horách.

Právě zde se podle spisovatele a vyšetřovatele paranormálních jevů L. A. Marzulliho (*1950) odehrává v roce 2002 krvavý střet mezi jednotkou zelených baretů a tvorem, který z popisů působí dojmem opravdového obra.

Jednotka zelených baretů se ve spěchu vydává do afghánských hor pátrat po zmizelém týmu, se kterým nečekaně přišla o rádiové spojení. Podél cesty si vojáci všímají poházených kostí, ale nemají čas zkoumat, jestli jsou lidské.

Pak uvidí součástky z rozbitého telekomunikačního zařízení. To už zastavují. Vylézají z vozu a zaujmou je podivné balvany, které působí, jako kdyby dohromady vytvářely nějaký obrazec. Mohl je tam někdo poskládat?

Zelené barety si dává k snídani

V tu chvíli proráží hruď jednoho z mužů kopí. Obrovská ruka ho vytrhává zpět, vojáci zvedají oči a hledí na asi čtyřmetrovou postavu, chystající se k dalšímu útoku.

Dokonale vycvičená jednotka se probírá z šoku, instinkty jdou do akce, okamžitě spouští otevřenou palbu. Gigantický útočník klesá mrtev k zemi. Celé to netrvá déle než 30 vteřin, po ohlušujícím rachotu je ticho.

Ze zbraní stoupá kouř a za ním se rýsuje masivní ležící tělo s dlouhými vlasy a zcuchanými vousy. „Byl pro nás moc velký, nemohli jsme s ním ani hnout.

Páchl hůř než skunk, spíš jako rozkládající se mrtvola,“ vzpomíná později jeden ze šťastlivců, kteří střet přežili. Obra z Kandaháru, jak se tvoru začne přezdívat, údajně převáží na americkou základnu v Ohiu.

Veškeré záznamy jsou však údajně zametené pod koberec. O rase obřích lidí se zmiňuje již Bible, geografické umístění by také zhruba odpovídalo. Mohou zde obři přežívat dodnes?