Kdo by neznal praotce Čecha, jenž se svým lidem putoval po kraji, až se nakonec usídlili v okolí hory zvané Říp, z níž spatřili zemi zaslíbenou, zvěře a ptáků plnou, medem oplývající. „Poněvadž ty otče, se jmenuješ Čech (Boemus), kde najdeme lepší a vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy (Boemia)?“ popisuje Kosmas ve své kronice.
Tým badatelů v rámci záchranného archeologického průzkumu nalezl v obci Vražkov v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji v blízkosti hory Říp, kde je plánována výstavba komunikace, přes 3500 let starou čepel kovové dýky a kostru jejího majitele, jenž měl dýku původně uloženou na hrudi.
Kromě toho bylo odkryto 11 dalších zachovalých hrobů datovaných do období starší doby bronzové.
K ČEMU SLOUŽILA?
„Podobných typů dýk se na našem území podařilo zatím nalézt jen minimum. Navíc naší velkou výhodou je, že ji máme v přirozeném nálezovém kontextu včetně kostry,“ vyjádřil se k cennému nálezu Martin Trefný, archeolog a ředitel roudnického Podřipského muzea, jež se spolu s pražskou Českou společností archeologickou na průzkumu podílí.
Odborníci se chtějí zaměřit na určení původní funkce dýky, k tomu by je měly nasměrovat dochované stopy na ostří. Dle slov archeologa Trefného by makro – a mikroskopické zkoumání mohlo rovněž na dýce odhalit korozní otisky látek, které měl zemřelý v době pohřbu na sobě.
Než se k práci dostanou konzervanti, budou ještě vědci analyzovat, zda je nástroj vyroben z mědi, bronzu, anebo ze zcela jiných příbuzných slitin.
CHARAKTERISTIKA HROBŮ
Z toho, co bylo dosud archeology odkryto, je patrné, že hroby náleží do doby zhruba 1700 až 1600 př. n. l., což by odpovídalo tzv. únětické kultuře. Jejich poloha je směrem ze severu na jih a pohřbení jsou vždy v pozici na pravém boku a s tváří natočenou na východ.
Situaci s pochopením minulosti badatelům značně komplikuje různorodost v dochovanosti kosterních ostatků – některé hroby jsou nepoškozené a ve zcela vynikajícím stavu, avšak oproti tomu stojí hroby, kde se nacházejí pouhé zbytky dlouhých kostí, přitom třeba oba hroby leží nedaleko sebe.
„Domníváme se, ale nemáme to ještě potvrzené antropology, že by se mohlo jednat o mladší jedince, jejichž kosti jsou náchylnější k rychlejšímu tlení,“ podotknul jednu možnou variantu ředitel muzea.
NEPASUJE DO VZORCE
Co však vědcům poměrně zamotalo hlavu, byl jeden hrob, který se zcela vymykal. „Zatím nevíme, z jakého období by mohl být. Mrtvý byl pohřbený v poloze na zádech a jeho hlava směřuje na sever. Tak se pohřbívali třeba Keltové ve 4.
a 3. století před naším letopočtem, ale v hrobě jsme zatím nenalezli žádné náramky, nánožníky či spony, které by to mohly potvrdit,“ sdělil Trefný. Přesná datace tohoto hrobu bude ale potvrzena až dalším výzkumem, v rámci něhož se archeologové zaměří i na dvojhrob, jenž byl také v tamních místech odkryt.
120 POKLADŮ
Vražkov skrýval také celkem 120 objektů, jež jsou z archeologického hlediska důležité pro rozklíčování tehdejšího způsobu života. Jednalo se pozůstatky kůlových staveb, 20 sídlištních jam, sloužících k uchovávání potravy, nebo velký objekt o rozměrech 6 x 6 metrů.
„Pokud bádání potvrdí, že šlo o chatu z téže doby, podařilo by se nám vlastně odhalit kompletní sídelní jednotku ze starší doby bronzové, která obsahovala sídliště, pohřebiště i další sídlištní objekty,“ uzavřel Trefný.
