Sibiřská divočina je plná odlehlých a tajuplných míst, na kterých se psala ta nejstarší lidská historie. Jedním z takových míst je i proslulá Děnisova jeskyně v Altaji poblíž ruských hranic s Čínou a Mongolskem. Co se ukrývá uvnitř vlhkých a studených zdí?

Zástup turistů míří po kamenité cestě vinoucí se zelenou trávou až k vysoké skále, ve které se černá velký otvor. Většinu návštěvníků přejede po zádech mráz. Atmosféra tohoto místa je opravdu silná.

A ještě aby nebyla, když se zde prokazatelně žilo už před desítkami tisíc let. Celá oblast pohoří Altaj je známá pro množství pozůstatků po neandrtálcích, kteří zde v dávných dobách žili.

Samotná jeskyně však k celému archeologickému ráji přidává ještě rovinu tajemství. Právě v ní totiž žili tzv. denisované. Tak alespoň vědci nazvali zcela jedinečný druh člověka blízkého neandrtálcům, ale přesto zcela jedinečného a v mnoha rysech se lišícího.

Podle fragmentů kostí žili zástupci tohoto druhu v jeskyni patrně před 40 000 lety. O jakých dalších záhadách vědci v souvislosti s jeskyní hovoří?

Podivuhodný šperk

Patrně nejtajemnějším objevem, ke kterému v jeskyni došlo v roce 2008, byl moderně vyhlížející náramek z leštěného zeleného kamene starý nejméně 48 000 let. To z něj dělá nejstarší dochovaný kousek šperku na světě. Ani to ale není to nejzajímavější.

Podle některých badatelů byly totiž k jeho výrobě použity výrobní postupy, které by vůbec člověk v této době neměl znát. V první řadě je šperk vyrobený z chloritu, který musel být přinesen z 200 kilometrů vzdálených hor.

Šperk navíc obsahoval zřejmě ještě další ozdoby.

„Vedle dírky na vnější straně náramku je zřetelně vidět malá vyhlazená plocha svědčící o intenzivním kontaktu s nějakým měkkým organickým materiálem,“ říká archeolog z Novosibirsku Anatolij Derevjanko s tím, že jeho výrobce ovládal stojanové vrtání, broušení, leštění a další postupy, které se začaly používat až mnohem později.

Kde se vzali?

Samotná jeskyně zatím odpověď na otázku, kde zdejší lidé přišli k tak pokročilým znalostem, nedala. Naopak. Otázek s ní související je mnohem více. Například nevíme, kdy a proč dávní denisované vymřeli.

Je to zvlášť divné, když byli evidentně výrazně vyspělejší než například neandrtálci, kteří se vyskytovali všude kolem. Na druhou stranu archeologové objevili v jeskyni důkazy o tom, že se Denisované s Neandrtálci nejen potkávali, ale podle všeho i křížili.

Potvrzuje to například analýza DNA z některých nalezených vzorků. Záhadám v Denisově jeskyni ještě bezpochyby není konec.

Archeologové věří, že se ve spodních vrstvách mohou nacházet další pozoruhodné objevy, které nám snad prozradí více o tajemných lidech, kteří tam kdysi žili. Proč jsme stopy po denisovanech nenašli na žádném jiném místě?

Byli snad oni těmi legendárními potomky lidí z hvězd, o kterých rádi mluví mnozí záhadologové?