18. listopadu 1978: V městečku Jonestown v Guyaně umírá dobrovolně i nedobrovolně přes 900 členů sekty Chrám lidu Jima W. Jonese.
Domů     Děnisova jeskyně na Sibiři. Ukrývá stopy tajemného lidského druhu!
Děnisova jeskyně na Sibiři. Ukrývá stopy tajemného lidského druhu!
od 19.9.2024
3.1tis
Altajská Děnisova jeskyně je bohaté archeologické naleziště, foto Demin Alexej Barnaul / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
345
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Sibiřská divočina je plná odlehlých a tajuplných míst, na kterých se psala ta nejstarší lidská historie. Jedním z takových míst je i proslulá Děnisova jeskyně v Altaji poblíž ruských hranic s Čínou a Mongolskem. Co se ukrývá uvnitř vlhkých a studených zdí?

Altajská Děnisova jeskyně je bohaté archeologické naleziště, foto Demin Alexej Barnaul / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Před desítkami tisíc let jeskyni obývali Denisované, foto Alexej / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Šperky Denisovanů jsou na svou dobu neobyčejně pokročilé, foto Thilo Parg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Zástup turistů míří po kamenité cestě vinoucí se zelenou trávou až k vysoké skále, ve které se černá velký otvor. Většinu návštěvníků přejede po zádech mráz. Atmosféra tohoto místa je opravdu silná.

A ještě aby nebyla, když se zde prokazatelně žilo už před desítkami tisíc let. Celá oblast pohoří Altaj je známá pro množství pozůstatků po neandrtálcích, kteří zde v dávných dobách žili.

Samotná jeskyně však k celému archeologickému ráji přidává ještě rovinu tajemství. Právě v ní totiž žili tzv. denisované. Tak alespoň vědci nazvali zcela jedinečný druh člověka blízkého neandrtálcům, ale přesto zcela jedinečného a v mnoha rysech se lišícího.

Podle fragmentů kostí žili zástupci tohoto druhu v jeskyni patrně před 40 000 lety. O jakých dalších záhadách vědci v souvislosti s jeskyní hovoří?

Před desítkami tisíc let jeskyni obývali Denisované, foto Alexej / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Před desítkami tisíc let jeskyni obývali Denisované, foto Alexej / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Podivuhodný šperk

Patrně nejtajemnějším objevem, ke kterému v jeskyni došlo v roce 2008, byl moderně vyhlížející náramek z leštěného zeleného kamene starý nejméně 48 000 let. To z něj dělá nejstarší dochovaný kousek šperku na světě. Ani to ale není to nejzajímavější.

Podle některých badatelů byly totiž k jeho výrobě použity výrobní postupy, které by vůbec člověk v této době neměl znát. V první řadě je šperk vyrobený z chloritu, který musel být přinesen z 200 kilometrů vzdálených hor.

Šperk navíc obsahoval zřejmě ještě další ozdoby.

„Vedle dírky na vnější straně náramku je zřetelně vidět malá vyhlazená plocha svědčící o intenzivním kontaktu s nějakým měkkým organickým materiálem,“ říká archeolog z Novosibirsku Anatolij Derevjanko s tím, že jeho výrobce ovládal stojanové vrtání, broušení, leštění a další postupy, které se začaly používat až mnohem později.

Šperky Denisovanů jsou na svou dobu neobyčejně pokročilé, foto Thilo Parg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Šperky Denisovanů jsou na svou dobu neobyčejně pokročilé, foto Thilo Parg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Kde se vzali?

Samotná jeskyně zatím odpověď na otázku, kde zdejší lidé přišli k tak pokročilým znalostem, nedala. Naopak. Otázek s ní související je mnohem více. Například nevíme, kdy a proč dávní denisované vymřeli.

Je to zvlášť divné, když byli evidentně výrazně vyspělejší než například neandrtálci, kteří se vyskytovali všude kolem. Na druhou stranu archeologové objevili v jeskyni důkazy o tom, že se Denisované s Neandrtálci nejen potkávali, ale podle všeho i křížili.

Potvrzuje to například analýza DNA z některých nalezených vzorků. Záhadám v Denisově jeskyni ještě bezpochyby není konec.

Archeologové věří, že se ve spodních vrstvách mohou nacházet další pozoruhodné objevy, které nám snad prozradí více o tajemných lidech, kteří tam kdysi žili. Proč jsme stopy po denisovanech nenašli na žádném jiném místě?

Byli snad oni těmi legendárními potomky lidí z hvězd, o kterých rádi mluví mnozí záhadologové?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 18.11.2026 1.1tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 2.7tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 3.0tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.3tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.4tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz