Chtěli byste vidět, jak vypadá brána do pekla? Pak se vydejte do středoasijského Turkmenistánu. V poušti je zde místo zvané Derweze, které by mělo dostatečně uspokojit zvědavost každého odvážlivce, co se rozhodne pohlédnou do jeho věčných plamenů.
Pouštní pustina Karakorum daleko na východě je zahalena do černočerné tmy. Jen kdesi uprostřed této Bohem zapomenuté krajiny se neúrodná země otevírá do velikého ohnivého kruhu, ze kterého již zdaleka sálá žár věčných plamenů.
Hustou tmou a nekonečným tichem noci se rozléhají tlumené výbuchy a tajemné zvuky vycházející z nitra propasti. Vzduch je nasycen pachem hořící síry.
Nacházíme se v Turkmenistánu, kde je asi 260 kilometrů severně od hlavního města Ashgabat možné spatřit velmi zvláštní místo. Jmenuje se Derweze, ale více je známé jako Brána do pekla.
Je to 100 metrů široký a 20 metrů hluboký kráter uprostřed pouště, ze kterého šlehají plameny. I když místo působí opravdu velmi tajemně, jeho historie je prozaická.
Oheň zde vychází ze země od roku 1971. Tehdy v této oblasti sovětská expedice hledá zásoby zemního plynu. A také je najde. Vědci však vrty nešťastně umisťují nad neznámý jeskynní komplex, který se vlivem narušení zhroutí do hlubiny, a tak vzniká kráter.
HROZÍ NEBEZPEČÍ?
Co však je daleko nebezpečnější než díra v poušti, to je právě onen tak toužebně hledaný jedovatý plyn, který odtud uniká a hrozí zamořit okolí.
Aby se tomu zabránilo, rozhodne se, že se plyn zapálí, aby se stal méně nebezpečným, než kdyby se dostával do vzduchu. Tak se také stane. Odborníci předpokládají, že zásoby rychle vyhoří, ve výpočtech se ale zřejmě zmýlili. Derweze hoří už téměř 40 let!
Brána do pekla tak dnes patří mezi jeden z největších přírodních turistických taháků centrální Asie. Objem hořícího plynu v Derweze je tak velký, že zřejmě není v lidských silách oheň uhasit.
Turkménský prezident Kurbanguly Berdymuchamedov (*1957) v roce 2010 začal intenzivně hledat způsob, jak jej alespoň skrýt, ale ani to se nedařilo. Bude tak Brána pekla někdy uzavřena?
Jitka Krulcová
