Obří hlava bez těla, hrozivé zuby a neukojitelná touha po lidské krvi. To jsou charakteristické znaky démona, který se prý vznáší v odlehlých končinách celého světa. Domorodce z pralesů pouhá myšlenka na něj děsí víc než všechny dravé šelmy dohromady.
Setkání s ním totiž značí jistou smrt. A co víc, tajemné zjevení se podle všeho nevyhýbá ani Česku…
Za nocí údajně vystupuje z temných koutů přízrak obrovské létající hlavy. Přes den žije v dutinách starých stromů či jeskyních a v noci se živí krví. Nejvíc mu chutná ta lidská. Každému, kdo hlavu spatří, zbývá už jen několik posledních chvil života.
Hrůzu nahánějící monstrum zná pod různými jmény mnoho kultur napříč kontinenty a jeho podoba se vždy pozoruhodně shoduje.
Protáhlá hlava je mnohem větší než dospělý člověk, má husté černé vlasy, z neustále otevřených úst vyčnívají ohromné zuby a z pahýlu, který zbyl po krku,občas srší jiskry.
Jak je možné, že toto stvoření popisují téměř bez rozdílu různé civilizace vzdálené tisíce kilometrů? Mohou být taková vyprávění pravdivá?
Malajští běsové
Domorodci v Malajsii, která s ostrovem Borneo sousedí, rozeznávají stovky zlých démonů, pro něž používají souhrnné označení bes. Besové dokážou vstupovat do lidí, ovládat je, způsobovat jim nemoci a různě škodit.
Shoda se starými slovanskými běsy je víc než pozoruhodná! Nejobávanějším ze všech je přitom létající hlava zvaná bes Jalok. Ze štíhlé, až několik metrů vysoké hlavy, vyrůstají dlouhé ruce se zvířecími drápy.
Vytáhlé špičaté uši dokážou zachytit i nejmenší šelest a stále otevřená tlama odhaluje děsivé zuby. Pohybuje se nesmírně rychle a zpravidla útočí na osamělé lovce, kterým pak ve svém doupěti vysává krev.
Pokud se přízrak usadí poblíž lidských obydlí, ztráty na životech vesničanů jsou zaručené. V rozsáhlé džungli údajně přežívá několik létajících hlav a místní se jich obávají víc než lidožravých tygrů.
Vyprávění mnohdy primitivních domorodců lze snadno považovat za výmysly. Ale co když se svědky stanou vysokoškolsky vzdělaní a zkušení cestovatelé?
Setkání tváří v tvář
Spisovatel Jaroslav Mareš (*1937) se v doprovodu dvou vzdělaných etnografů Národního muzea v malajském Kuala Lumpur vydává na expedici, která má pátrat po záhadném trpasličím kmeni. Číhají ukryti v džungli, když vtom se to stane:
„Náš průvodce přiškrceně vykřikl a ukázal mezi obrovité stromy v protějším svahu. Zdálo se, že se ze stínu z výšky asi sedmi metrů nad zemí, upírají do džungle pod nimi dvě hrozivě temné oči,“ líčí Mareš svůj hororový zážitek a pokračuje:
„Pak jsem rozeznal cosi, co vypadalo jako dlouhá hlava, vysoká nejméně čtyři metry. Z jejího temene splývaly černé vlasy.
Unkung (jeden ze členů expedice – pozn. red.) později tvrdil, že viděl i několik velkých zubů v její pootevřené tlamě.“ Číhá snad přízrak na členy výpravy? Mareš dodává: „Lehce se to chvělo, jako by se to připravovalo vzlétnout. Tělo to nemělo.
Vtom se ozval příšerný, do morku kostí pronikající skřek a porost proti nám, v němž číhala Létající hlava, se rozvlnil. Když se později ustálil, hlava tam již nebyla.
Krátce nato se z džungle ozvalo zoufalé zaječení znějící až nápadně lidsky a pak již jen rychle se vzdalující jekot. “ Skutečně muži pozorovali zlověstné monstrum? Nebo se stali oběťmi skupinové halucinace?
Z pralesů do Česka
Četná pozorování létající hlavy přicházejí z Pobřeží slonoviny, liberijské džungle, Konga, Japonska a v neposlední řadě z České republiky. Agresivní létající hlava má útočit v Brdech pod horou Tok a poblíž zříceniny hradu Valdek.
Říká se také, že létá v oblasti mezi Roželovem a Voltuší na Rožmitálsku. A zřejmě je jen otázkou času, kdy takovýto přízrak bude mít i Praha – Mareš si totiž ze své výpravy přivezl sošku, v níž má být běs uvězněn!
Psychotronik, jehož jméno nebylo uveřejněno, potvrzuje, že se uvnitř artefaktu pohybuje silná negativní energie. Zakletí démona v jeho dřevěné podobizně totiž není trvalé!
Za nějakou dobu se prý opět dostane ven a začne se za uvěznění mstít každému, kdo mu zkříží cestu. Máme se obávat návratu vraždící hlavy? Kdy a kde udeří hrůzu nahánějící monstrum příště?
