22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Diamant Naděje: Jeho kletba postihla i královskou rodinu!
Diamant Naděje: Jeho kletba postihla i královskou rodinu!
od 11.4.2024
2.4tis
Temně modrý diamant provází smrtelná kletba, foto neznámý autor / Creative Commons / Volné dílo
277
SDÍLENÍ
2.4tis
ZOBRAZENÍ

Existuje jen málo klenotníků, kteří by ve své sbírce drahokamů chtěli mít tento temně modrý diamant s odhadovanou hodnotou až 8.5 miliardy korun. Leží na něm totiž mocná kletba přinášející vlastníkům diamantu a jejich rodinám nezdar, bídu a smrt.

Temně modrý diamant provází smrtelná kletba, foto neznámý autor / Creative Commons / Volné dílo Za předčasná úmrtí potomků Ludvíka XIV. Je prý zodpovědný diamant Naděje, foto Hyacinthe Rigaud / Creative Commons / Volné dílo Dnes je diamant Hope k vidění v Národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu, foto David Bjorgen / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Prokletí diamantu Naděje nebo také diamantu Hope možná pramení z dávné krádeže, která rozezlila starověké bohy. Původně byl totiž součástí sochy Síty, vtělení bohyně Lakšmí a manželky Rámy, který je zase vtělením jednoho z hlavních indických bohů Višnua.

V druhé polovině 17. století neopracovaný diamant z chrámu odcizí francouzský obchodník Jean-Babtiste Tavernier (1605–1689) a převeze jej do Evropy, kde je následně obroušen.

V roce 1668 diamant prodá francouzskému králi Ludvíku XIV. (1638–1715) a tím začíná jeho smrtící série. Sám Tavernier je později v Rusku roztrhán divokými psy a král po získání drahokamu začne trpět gangrénou. Navíc většina jeho potomků zemře v mladém věku.

Následně Hope prochází rukama králů z rodu Bourbonů a každého z nich potká krutý osud. Může za to skutečně prokletí indického diamantu?

Za předčasná úmrtí potomků Ludvíka XIV. Je prý zodpovědný diamant Naděje, foto Hyacinthe Rigaud / Creative Commons / Volné dílo
Za předčasná úmrtí potomků Ludvíka XIV. Je prý zodpovědný diamant Naděje, foto Hyacinthe Rigaud / Creative Commons / Volné dílo

Úmrtí pokračují

V roce 1830 se novým majitelem diamantu stává zámožný nizozemský bankéř Henry Hope (1808–1862), po němž drahokam získává jméno. U bankéře se ale příliš dlouho nezdrží a dál putuje do rukou jeho synovce Francise Hope.

Zatímco Henry si rychlým prodejem šperku možná zachrání život, jeho synovec už takové štěstí nemá. Velmi rychle totiž přichází o veškerý majetek a opouští ho i manželka. Od naprostého krachu jej zachrání až prodej drahokamu.

Kletba se přenáší na nového kupce, který následně spáchá sebevraždu a diamant je opět na prodej. „Řecký obchodník Simon Montharides utrpí krátce po pořízení diamantu děsivou nehodu.

Jeho kočár se převrátí a usmrtí jej spolu s jeho ženou a malou dcerkou,“ pokračuje ve výčtu současná americká publicistka Stacy Conradt.

Dnes je diamant Hope k vidění v Národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu, foto David Bjorgen / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Dnes je diamant Hope k vidění v Národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu, foto David Bjorgen / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Kletba zlomena

Poslední obětí kletby se stává mediální magnát Edward McLean (1889–1941), jehož syn umírá při tragické nehodě, dcera spáchá sebevraždu a on sám následně v psychiatrické léčebně poté, co přijde o rozum.

Americký klenotník Harry Winston (1896–1978), je poslední soukromý vlastník drahokamu a také muž, který konečně kletbu zlomí. Podle legendy totiž existuje jediný způsob, jak se jí vyhnout – nezištné darování diamantu. Unikl Winston jisté smrti tím, že jej daroval Smithsonovu institutu?

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 21.11.2026 1.5tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.8tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.9tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.3tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz