Na bohatě zdobenou hinduistickou svatyni nedaleko jihoindického města Pondicherry se snáší tma. Krátce po půlnoci se do ní podle legendy na počátku 19. století vkrade jeden z potulných mnichů…
Přistoupí k soše boha Bráhmy a vyloupne jí z oka velký temně černý diamant, který později dostane jméno Černý Orlov. Jen co mnich opustí svatyni, ozve se hlasité zadunění, jako kdyby se na něj hinduistický bůh stvoření hněval, a poté se spustí prudký liják.
„Od té doby byl kámen považován za prokletý,“ dozvídáme se od Edwina Streetera. Co přesně se s mnichem stane, nevíme. Zřejmě ho ale nic hezkého nepotká.
Rozbije ho na tři kusy
„Neměl jsem ho kupovat,“ rve si vlasy obchodník s drahými kameny J. W. Paris. V roce 1932 se totiž dostává uhrančivě černý diamant právě do jeho rukou. Dlouho se v nich však neohřeje.
Jen co ho totiž přiveze do Spojených států, spáchá náhle a nevysvětlitelně sebevraždu skokem z mrakodrapu. Úplně stejný osud přitom potká také dvě jeho další majitelky, ruské princezny Leonilu Bariatinskou a Nadiu Orlovovou, po níž nese kámen i své jméno.
Když se proto diamant dostane po 2. světové válce do rukou amerického milionáře Charlese F. Winsona, rozhodne se ho úspěšný obchodník raději rozbít na tři menší kusy. Právě tak má být totiž podle pověstí kletba zlomena.
Vzhledem k tomu, že žádný z dalších majitelů jeho největšího úlomku už záhadně nezemře, je pravděpodobné, že se to skutečně podaří. Od roku 2004 je pak Černý Orlov v držení amerického obchodníka Dennise Petimezase.
