Tuto informaci prý tajily sovětské a posléze ruské úřady již od 70. let minulého století.

Obvinění, které vznáší v roce 2012 americký týdeník Christian Science Monitor, Rusové striktně popírají a tváří se jako by o tajemství drahých kamenů nevěděli. Jaký k tomu mají důvod?

Pohvizdování větru nad věčně zmrzlou půdou toho dne přeruší ohlušující rána, po níž zůstává spálenina dlouhá celé kilometry. A stačil k tomu jen jeden obří náraz asteroidu, který krajinu mění k nepoznání.

Událost, k níž dochází před miliony let, posléze ovlivní nejen geografickou situaci, ale dokonce i politické a astronomické poměry. Když totiž žhnoucí místo vychladne, zůstávají pod obřím kamenem z vesmíru malé blyštivé kamínky, jejichž cena je nedozírná.

Jsou to diamanty! Sibiřské diamanty jsou ale ještě cennější než podobné „obyčejné“ drahé kameny. Vznikají prý totiž po střetu asteroidu s uhlíkem nasycenou zemí. A to už je pádný důvod tajit jejich existenci před okolním světem.

V loňském roce je však letité tajemství prozrazeno. Spustí dlouho ukrývaná informace nečekanou lavinu?

Zásoba na tisíce let?

Ruští geologové na podzim roku 2012 odhalili veřejnosti, že v sibiřském kráteru Popigaj v Krasnojarské oblasti na severovýchodě Ruska je ložisko diamantů vyjádřené v bilionech karátů (jednotka hmotnosti, 1 karát = 0,2g).

Přestože nejde o druh, který se běžně používá v klenotnictví, mohou mít kameny značné využití v průmyslu, kde by tyto sibiřské zásoby vystačily až na 3000 let. Ale kde se vlastně v místě 2000 kilometry vzdáleném od Moskvy vzácné kameny vzaly? Zdrojem blyštivého objevu je prý vesmírný meteorit.

Diamantová pláň v kráteru pravděpodobně vznikla před 35 miliony let při srážce 5–8 kilometrů širokého meteoritu se zemským povrchem za bezděčné asistence velkého množství uhlíku, který prostupuje krasnojarskou půdu.

Vědci toto tvrzení ještě doplňují tím, že zrod diamantů má na svědomí obří tlak při dopadu tělesa. Meteoritů dopadlo na Zemi již mnoho, ale čím to, že právě na Sibiři se vyskytly diamanty?

Trasa vesmír–Sibiř?

Odpověď na tuto diamantovou záhadu hledají odborníci doposud. A dlužno říci, že jejich závěry se příliš neshodují. Teorii o nárazu obřího tělesa, které už samo o sobě mohlo být tzv.

uhlíkovým chondritem (druh kamenného meteoritu – pozn. red.) a při dopadu do uhlíkového zemského podloží pak vytvořit bohaté diamantové pole, nabourávají názory hovořící o vesmírném původu diamantů.

„Výsledkem srážky je kráter o průměru 100 kilometrů – a především diamanty, o něž sovětský režim velmi stál.

Ne snad proto, že by toužil dekorovat zasloužilé údernice briliantovými šperky, ale především pro nenahraditelnost nejtvrdšího nerostu v mnoha strategických odvětvích.

A tak ani nevadilo, že diamanty z vesmíru jsou malé a nepříliš vzhledné,“ tvrdí český badatel Jan A. Novák (*1951). Vzhledem k předešlému tvrzení logicky vyvstávají i další otázky. Je například možné, že se v kosmu nachází také zlato či jiné drahé kovy?

Moře nejtvrdších kamenů

Vesmírný původ vzácných kamenů považují někteří odborníci za víceméně dobrý žert. Ale přesto nejsou schopni identifikovat některé anomálie, které se pojí se sibiřskou záhadou.

„Zdroj super tvrdých diamantů v horninách po popigajské kryptoexplozi je desetkrát větší než všechna dosud známá naleziště,“ uvádí Nikolaj Pochilenko, ředitel Novosibirského ústavu geologie a mineralogie při Ruské akademii věd.

Zjednodušeně řečeno, v sibiřském kráteru se nacházejí diamanty tvrdší než všechny ostatní diamanty na Zemi, a přitom je jich zde na jednom místě rozeseto desetkrát víc než v obyčejných dolech.

Tuto záhadu nemohou skeptici věrohodně vysvětlit, nebo to alespoň prozatím zkrátka nesvedou. Upínají se proto, coby ke zdroji zvláštní diamantové nadílky, ke zmiňovanému obřímu nárazu, který podle nich prostě nastavil nová pravidla pro vznik diamantů.

Střežené tajemství odolává

Obyčejnému laikovi se nechce věřit, že by nárazem vesmírného tělesa do Země vznikly diamanty. A jak se ukazuje, není se také čemu divit. „Mechanismus vzniku diamantů při srážce Země s asteroidem je odlišný.

Tlaková vlna nárazu působí na horniny v zemské kůře obsahující uhlík a vytvoří podmínky pro jeho krystalizaci. Později se zjistilo, že určité

meteority mohou obsahovat i poměrně velké množství mikroskopických diamantů, které vznikly už v kosmickém prostoru,“ uvádí Jan A. Novák.

O původu kamenů lze spekulovat, ale to není pravý důvod, proč by měla být existence pozoruhodných diamantů desítky let tajena. Šlo tu snad ještě o něco víc?

Je v pozadí Kolský vrt?

Podle některých spekulací by v celé záležitosti kolem sibiřského naleziště zvláštních diamantů mohly hrát roli hlubinné vrty, které v někdejším Sovětském svazu, potažmo v dnešním Rusku v minulosti probíhaly.

Mezi ně patří také proslulý vrt s označením SG3 na poloostrově Kola na severozápadě Ruska.

Místo v Murmanské oblasti při ruských hranicích s Finskem se proslavilo nejen tím, že je zde nejhlubší vrt na světě (12 261 metrů), ale také podivnými okolnostmi, jež podzemní práce ukončily.

Nejhlubší díra do Země je totiž od roku 1989, kdy byl vrt oficiálně ukončen, zapečetěná. v Na dně propasti se totiž údajně měly ozývat děsivé pazvuky, které si nezadají s hororovými efekty!

Lekli se snad geologové, že se provrtali do pekla, a proto své práce ukončili? Oficiální stanovisko Rusů ovšem hovoří o tom, že na další vrtání nejsou prostředky. Aby mohli pokořit plánovaných 15 kilometrů, potřebují výkonnější vrtáky. A ty by jim mohly přinést právě sibiřské diamanty!

Nejasný začátek, otevřený konec

Průmyslovými diamanty se osazují hlubinná dláta vrtáků. Kosmické diamanty z kráteru Popigaj těmto průmyslovým diamantům odpovídají, ba co víc, oplývají ještě lepšími vlastnostmi! Je to důvod, proč Rusové před lety zatajili úžasný objev supertvrdých diamantů?

Práce na Kolském vrtu jsou sice před více než 20 lety přerušeny, ovšem s tím, že v dalších letech budou opět obnoveny – až se podaří sestavit výkonnější vrtáky. Nastal ten čas právě nyní, a proto bylo staré tajemství konečně prozrazeno?

Co však dále zůstává, to je tajemství původu diamantů z kráteru. Bude alespoň v této záležitosti někdy v budoucnu jasněji?