Vetchý stařec s dlouhým vousem stoupá po strmém schodišti. Jde o Guida Bonattiho, který v ruce drží astroláb a tajemný svazek s nákresy vesmírných těles.
Když se astronom vyškrábe až na vrcholek věže, nechá rozeznít zvony. Jde o znamení, že nadešla vhodná chvíle pro útok. Bonatti totiž údajně umí předpovědět, co se stane…
Na stole leží rozložené spisy, grimoáry a hvězdné mapy. Ve svitu několika svic se nad nimi naklání Guido Bonatti (asi 1210–1296).
„Pro jeho činnost i jeho veliké systematické dílo ho můžeme zvát obnovitelem astrologie,“ píše historik Jacob Burckhardt (1818–1897). Italský rodák totiž v klášterních knihovnách nalezne prastaré svitky, v nichž se vysvětluje, jak z hvězd vyčíst budoucnost.
V první polovině 13. století tak Bonatti znovuobjevuje umění dávných starověkých civilizací. Zaujme tím dokonce císaře Fridricha II. (1194–1250), který ho přijme do svých služeb a nechává si od něj dělat proroctví.
Po panovníkově smrti, v roce 1260, předpoví Bonatti vítězství ghibellinů v mimořádně krvavé bitvě u Montaperti.
Pokus o smíření
„Bůh zatrať tebe i guelfskou stranu a vaši nedůvěřivou zlovůli,“ křičí Bonatti. Nedlouho po střetnutí u Montaperti se astrolog pokusí ukončit boje mezi znesvářenými guelfy a ghibelliny.
Z hvězd vyčte, že když v určitou dobu obě strany začnou s budováním hradeb, spory jednou provždy pominou. Nápad je to dobrý. Bonatti proto pozve zástupce ghibellinů a guelfů do rodného Forlì, ležícího nedaleko San Marina, a naplánuje položení základního kamene.
Zatímco předák první strany symbolicky vhodí do vyhloubené jámy balvan, jak je smluveno, druhý delegát to odmítne. Bonatti vybuchne hněvem a předpoví, že míru díky tomu bude dosaženo až za sto let. Jeho proroctví se takřka na rok přesně vyplní.
Radí markýzovi
Město Forlì je na pokraji kapitulace. Roku 1282 je na papežův popud obleženo francouzskými vojáky. Situace obránců, vedených markýzem Vilémem z Montferratu (1240–1292), se zdá být bezvýchodná. Ten se proto chystá vzdát.
„Když tu se objevil Bonatti a oznámil velkému markýzovi, že při výpadu nepřítele odrazí, sám ale bude raněn,“ dozvídáme se od současného astrologa Benjamina Dykese. Bonatti to prý opět vyčte z hvězd. A jak řekne, tak se i stane.
Chytrý Vilém z Montferratu si dokonce do bitvy vezme věci potřebné k převázání rány, kterou astrolog předpovídá a kterou markýz skutečně utrží.
Ani jednou se nezmýlí
Zamyšlený Bonatti sestupuje do sklepení pod opatství San Mercuriale. Právě zde v centru Forlì si astrolog vybuduje laboratoř, kde zkoumá pohyby planet, míchá tajemné lektvary a pátrá po kameni mudrců. Na stará kolena zažije Bonatti několikeré obležení města.
Vojáci přitom vždy čekají na jeho pokyn k útoku. „Když se objevily konstelace slibující vítězství, Bonatti vystoupil s astrolábem a knihou na věž San Mercuriale… a dal rozeznít zvony,“ zpravuje nás Burckhardt. Ani jednou se nezmýlí.
Mužům se vždy po jeho vyzvánění podaří nepřítele obrátit na útěk. Na sklonku života ale Bonatti Forlì opustí. Jeho vládce je z toho tak malomyslný, že abdikuje a odejde do kláštera. Vůbec si neumí představit, jak by bez astrologových rad město spravoval…
Předpověděl i papežovu smrt
Císař Fridrich II. se s nesmírnou vděčností v hlase obrací na dorazivšího Bonattiho. Astrolog mu totiž už podruhé zřejmě zachránil život.
Spiknutí proti vladaři poprvé odhalil díky hvězdám v roce 1245. O čtyři roky později Fridricha II. opět upozorní, že mu hrozí smrtelné nebezpečí.
Císař následně zjistí, že proti němu kuje pikle kancléř a přítel Petr z Viney (asi 1200–1249).„Svět otřese smrt velkého muže,“ predikuje Bonatti roku 1261 poté, co na obloze spatří jasnou kometu. Jeho slova se naplní velmi záhy. V květnu onoho roku totiž zemře papež Alexandr IV. (1199–1261).
