Hrad Bečov nad Teplou pochází ze 14. století a stojí na křižovatce dřívějších důležitých obchodních cest. Velký rozvoj hrad zažil v 15. a začátkem 16. století za držení pánů Pluhů z Rabštejna.

Panství zbohatlo zásluhou výnosné těžby stříbra a cínu v okolí. V době baroka byl přistavěn dolní zámek. Dnes, když se řekne Bečov nad Teplou, se většině lidí vybaví Relikviář svatého Maura.

Tento skvost byl za dramatických okolností nalezen v roce 1985 ve věži a je dnes hlavním exponátem, který je vystaven na zámku. Ale nás zajímá, jak to mohlo dopadnout s přestavbou zámku.

MUŽSKÁ POSTAVA V KLOBOUKU

Hrad i zámek byly několikrát přestavovány a upravovány. K poslední přestavbě hradu mělo dojít mezi léty 1861 – 1865, podle návrhu projektanta J. Zítka.

Když u věže kaple odstřelili dělníci mohutnou zeď, v oblacích prachu se náhle zjevila mužská postava v dlouhém plášti a starobylém klobouku. Dělníci zděšeně a s křikem prchali k zámku.

V té době právě majitel hradu, vévoda Beufort, v zámecké knihovně projednával s architektem Zítkem plány stavebních úprav hradu.

VAROVÁNÍ ZE ZÁHROBÍ

Za velkého dunění se rozlétly dveře, ve kterých stála mohutná postava, které z očí sršely jiskry. Ozval se strašlivý skřek, po kterém vévoda omdlel. Zítek se mu snažil pomoci a mezitím postava zmizela.

Zůstaly po ní jen poničené dveře a potrhané a popálené plány na stole. Záhadným zjevením měl být někdejší majitel panství, Kašpar Pluh z Rabštejna. Bylo to varování, aby hrad, který byl svědkem jeho moci a bohatství, nepředělávali a nechali jeho původní vzhled.

Po této události Beaufort přestavbu okamžitě zastavil a hrad naštěstí zůstal zachován v původní podobě dodnes. Pokud si porovnáme současný pohled na hrad s plánem na romantickou přestavbu podle Zítka, musíme dát Kašparu Pluhovi zapravdu.