Nový člen ostrahy Bílého domu zamžiká na konec chodby. „Pozor narušitel!“ křikne do vysílačky. Před sebou totiž spatří podivnou postavu. Okamžitě se proto rozjíždí akce. Během ní se ale nepodaří nikoho najít.
„Možná to byl jeden ze zdejších přízraků,“ vysvětlí mladíkovi starší člen ostrahy. V sídle amerických prezidentů se to jimi údajně hemží.
V prezidentu Andrew Jacksonovi (1767–1845) by se krve nedořezal. A to je přitom sedmá hlava Spojených států zvyklá na leccos. Když ovšem úřaduje v Bílém domě, narazí v něm na Abigail Adamsovou (1744–1818).
Na tom by nebylo nic až tak divného, neboť jde o choť někdejšího prezidenta Johna Adamse (1735–1826). Problém je v tom, že ji Jackson spatří v roce 1829, když už je někdejší první dáma 11 let po smrti. „A co hůř.
Někdejší massachusettská krasavice, která padla za oběť tyfu, se jako by nic vznášela u stropu,“ popisuje americká publicistka Theresa Vargas. Na Abigail později v Bílém domě narazí také prezident William Harrison (1773–1841).
Ten ji zastihne v někdejší sušárně, kde její přízrak věší imaginární prádlo.
Ačkoli se někdejší první dáma zjevuje v sídle amerických prezidentů velmi často, jeden duch je zde údajně k vidění ještě častěji – patří Abrahamu Lincolnovi (1809–1865).
Nachytá ho nahého
„Dobrý večer, pane prezidente. Myslím, že jste mě zastihl v nedbalkách,“ pronese Winston Churchill (1874–1965) pobaveně. Také jemu se údajně Lincoln zjevil. Stalo se tak na sklonku 2. světové války. Britský ministerský předseda se právě koupe.
Dostane ale chuť na doutník, tak nahý vyleze ven a jde do ložnice. Tam ovšem narazí na Lincolnova ducha opírajícího se o krbovou římsu. Churchill se nezalekne, ani neztratí svůj smysl pro humor a dá se s přízrakem do řeči.
„Později ho v jeho ložnici nebo pracovně viděla velká řádka lidí, počítaje Eleanor Rooseveltovou a Claudií Johnsonovou, až po dcery Geralda Forda a Ronalda Reagana,“ říká americká záhadoložka Christina Persaud.
Mluví s jeho synem
Výčet těch, kteří Lincolnova ducha spatřli je tak dlouhý a navíc plný velkých jmen, že prakticky nelze pochybovat o tom, že se šestnáctý americký prezident v Bílém domě zjevuje. V určitých letech je v něm ale k vidění častěji, než jindy.
Podle legendy totiž pomáhá politikům v krizových okamžicích. Něco by na tom mohlo být.
Vilemína, Churchill i Eleanor Roosevelt (1884–1962) ho spatřili během 2. světové války, dcera Ronalda Reagana (1911–2004) zase na sklonku studené války.
„V sídle prezidentů je možné čas od času zahlédnout i Lincolnova syna,“ píše Vargas.
Duše malého Willieho (1850–1862), který podlehne tyfu, se tu zjevuje už od roku 1870. Poslední, kdo s ním mluvil, byla dcera Lyndona Johnsona (1908–1973).
