Luxusní auta přijíždějí k malebnému zámečku uprostřed přírody. Novináři natěsnaní u brány doufají, že se jim podaří zachytit aspoň něco z příjezdu slavných a mocných. Tak nějak vypadá každoroční setkání proslulé skupiny Bilderberg.

Skupiny, která již po desetiletí provokuje novináře i konspirátory a stala se symbolem tajných mocenských struktur. Je to jen neformální diskusní klub vlivných osobností, nebo se za zavřenými dveřmi skrývá něco mnohem temnějšího? Pojďme se podívat na vznik a počátky této tajemné konference.

Zrod utajeného spolku: Zrod Bilderbergu z poválečné deziluze

Historie skupiny Bilderberg sahá do 50. let minulého století. Je to doba velké deziluze, kdy po druhé světové válce hrozí, že se svět ponoří do dalšího – ještě děsivějšího konfliktu, studené války.

V kontextu rostoucího napětí mezi Východem a Západem a obav z jaderné konfrontace, hledali někteří vlivní jedinci způsob, jak podpořit dialog a spolupráci.

I proto se v roce 1954 několik lidí včetně polského politika Jozefa Retingera (1888–1960) rozhodne uspořádat první, veřejnosti nepřístupnou konferenci, na které by vystoupili nejen významní politici západního světa, ale také vědci, obchodníci, akademici a další důležité postavy.

Cílem bylo vytvořit diskusní platformu, kde by se klíčoví hráči mohli setkat a otevřeně probrat naléhavé globální problémy bez tlaku médií a veřejnosti.

Historicky první konference Bilderbergu, která se konala v nizozemském hotelu de Bilderberg (odtud název), na kterou dorazí celkem 61 delegátů z dvanácti zemí, se potká s velkým ohlasem a je všeobecně považována za úspěšnou a důležitou.

Účastníci ocenili možnost svobodné výměny názorů a pocítili, že taková diskuse je pro budoucnost Západu zásadní. Je zřejmé, že celý projekt bude pokračovat.

Dochází k založení stálého výboru, který má za úkol vytvořit síť kontaktů jednotlivých účastníků a zároveň organizovat podobné konference i do budoucna.

Tím definitivně vzniká spolek Bilderberg, který se od té doby schází každoročně v různých částech světa, vždy s pečlivě střeženým seznamem účastníků a přísným zákazem zveřejňování informací.

Pouhá konference, nebo víc? Protiřečné pohledy na Bilderberg

Je otázkou, zda je Bilderberg skutečnou organizací v pravém slova smyslu.

Lidé, kteří na jednotlivé každoroční konference jezdí, včetně mnoha bývalých účastníků, upozorňují, že Bilderberg nemá žádnou pevnou strukturu, kanceláře ani dlouhodobou činnost mimo samotná setkání.

Podle nich jde jen o samotnou konferenci a přidružené aktivity, jako je udržování kontaktů mezi účastníky. Cílem je prý pouhá neformální diskuse a výměna názorů na aktuální světová témata, nikoliv tajná spiknutí.

Setkání se prý řídí Chatham House Rule, což znamená, že účastníci mohou volně používat získané informace, ale nesmí identifikovat zdroj.

Jenže proti tomuto tvrzení stojí hlasy mnoha konspirátorů, badatelů a novinářů, podle kterých jsou konference mocných jen špičkou ledovce.

Bilderberg je podle nich tvořen kruhem úzce spolupracujících lidí z řad vědců, politiků a byznysmenů, kteří se na těchto setkáních domlouvají na globálním směřování.

Ti mají neformálně tvořit jakousi radu, která nejen že stojí za organizací konferencí, ale i za dalšími, skrytými aktivitami. Jakými? To podle zastánců těchto teorií není jasné, což jen posiluje jejich tajuplnost.

Spekuluje se o ovlivňování geopolitického dění, podpoře konkrétních politických skupin a prosazování řešení, jejichž cílem je udržet si podíl na celkovém směrování společnosti a prosazovat své zájmy.

Záhada trvá

Od svých skromných počátků jako poválečné diskusní fórum se Bilderberg vyvinul v předmět intenzivního zájmu a spekulací. Ať už je to jen obyčejná konference, nebo něco víc, jeho utajení a exkluzivita nadále živí debaty o jeho skutečném vlivu.

Co se ale dělo za zavřenými dveřmi v průběhu let a jaké domnělé plány jsou Bilderbergu připisovány? A jakou roli hraje Česká republika v této záhadě? To odhalíme v druhé části našeho článku.