Jako erdstall je označovaný typ středověkého tunelu doložitelný v mnoha zemích Evropy. Obzvláště hojný je však u našich sousedů – v Německu a Rakousku. Dodnes se neví, k čemu vlastně tyto tunely sloužily. Ve výčtu různých teorií najdeme i obydlí pro skřítky a hřbitovy duší.

Tunely typu erdstall mají také svoje alternativní regionální názvy. To nasvědčuje tomu, že se nejedná o nějakou vzácnost. V Bavorsku jim říkají schratzlloch, v Rakousku volí výrazy zwergloch a grufen.

Nízké a úzké

Z hlediska konstrukce jsou tunely erdstall velmi nízké a úzké. Jejich maximální výška je 1,4 metru, šířka pak pouhých 60 centimetrů. Zvláštní je, že o tunelech erdstall neexistují, až na sporadické výjimky z patnáctého století, zmínky v písemných pramenech.

I to zvyšuje zmatek v myslích badatelů. Nelze se tak divit, že se někteří malověrní uchylují k ultimativním teoriím o úkrytech pro trpaslíky a jiná bájná stvoření malého vzrůstu. V tunelech se nenachází žádný archeologický materiál. Byly objeveny prázdné. Rovněž je složité určení doby, kdy byly tunely vyhloubeny.

U bavorských a rakouských tunelů se předpokládá datum vzniku od desátého do třináctého století. Ke vší smůle je většinou složité tunely typu erdstall využít v rámci turistického ruchu.

Pro dospělého člověka jsou tyto prostory skutečně stísněné, ba zcela neprůchodné.

Pietní místa?

Nejslibnější teorie, která vysvětluje smysl těchto tunelů, souvisí se symbolikou prázdných hrobů. Zastánci této teorie tvrdí, že při kolonizaci nového území vykopali osadníci tunely, aby se z těchto prostor staly symbolické nové hroby pro duše jejich předků.

Staré hroby totiž zanechali na původním působišti. To, že se jedná o ryze symbolická místa, dokládá i již zmíněná absence archeologického materiálu. Lidé v těchto podzemních prostorách nikdy dlouhodobě nepobývali.

Výjimkou by mohlo být snad jen využití záhadných chodeb jako krátkodobých úkrytů při válečných událostech.