Panovníci mnoha evropských zemí byli mnohdy docela blízcí příbuzní. Existuje však i možnost, že předivo příbuzenských vazeb spojilo i relativně nespojitelné – Francii a Osmanskou říši.

Může za to záhadný životní osud dcery majitele plantáží na ostrově Martinik. Jmenovala se Aimée du Buc de Rivéry.

Aimée se narodila 4. prosince 1768 jako dcera bohatého francouzského majitele plantáží Henriho du Buc de Rivéry (1748 – 1808) a Marie Anne Arbousset-Beaufond (1739 – 1811) v Pointe Royale na karibském ostrově Martinik.

V roce 1788 měl být loď, na které cestovala, napadena piráty z oblasti Severní Afriky. Dodejme, že Aimée se (ještě před svým záhadným zmizením) prostřednictvím sňatku stala osmou sestřenicí (z manželovy strany) pozdější francouzské císařovny Josefíny.

Sultánova manželka?

Podle stále živé legendy byla nebohá Aimée prodána do otroctví a následně poslána jako dárek do Konstantinopole, aby se stala ozdobou harému tamního sultána. Později měla přijmout jméno Naksidil a stát se sultánovou manželkou.

U osmanského dvora údajně prosazovala francouzskou kulturu včetně tehdy oblíbeného rokoka.

Stala se matkou pozdějšího sultána Mahmuda II. Na počátku takřka pohádkového příběhu tak byly dvě sestřenice z karibského ostrova. Jedna byla manželkou francouzského císaře (Josefína), druhá (Aimée) matkou osmanského sultána.

Legenda nebo realita?

Turečtí historikové ale namítají, že matka sultána Mahmuda II. nebyla francouzského, ale gruzínského původu. Pravdou však je, že v historii se občas objevily informace příbuzensky spojující vládce Francie s Osmany . Jedna taková legenda pochází již z počátku 16. století.

Nikdy však nezazněly tyto informace s takovou intenzitou jako v případě Aimée du Buc de Rivéry. Zajímavé také je, že když se setkali francouzský císař Napoleon III. a osmanský sultán Abdulaziz, potvrdili si prý příbuzenské vztahy.

Jaký verdikt je možné vyřknout nad záhadný osudem Aimée? Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.