13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Existuje islandské vodní monstrum? Důkazů přibývá!
Existuje islandské vodní monstrum? Důkazů přibývá!
od 8.7.2024
3.2tis
Co může být islandské jezerní monstrum zač? Foto Pixabay
335
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Nejslavnějším jezerem, ve kterém má přežívat tajemná nestvůra občas se zjevující lidem, je bezesporu skotské Loch Ness. Není však zdaleka jediné. Mezi známé zástupce severských jezer s podobnou pověstí patří i islandské Lagarfljot. Žije v jeho vlnách obří vodní had?

Co může být islandské jezerní monstrum zač? Foto Pixabay Žije v jezeře Lagarfljot dosud neznámý tvor? Foto Gestumblindi / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Mapa jezera s vyznačenými místy ohlášených pozorování, foto OpenStreetMap / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Je ráno a islandský farmář Hjörtur Kjerúlf s kávou v ruce právě vyhlíží z okna svého domu, který stojí jen kousek od jezera Lagarfljot. Dobře zná všechny ty historky, které se tradují o nestvůře, co v jezeře žije, ale sám jim příliš nevěří.

Ostatně pobývá zde už dlouhou dobu a sám nikdy nic podivného neviděl. Až doteď. Koutkem oka totiž spatří zvláštní stín rychle se pohybující po hladině. Na nic nečeká a na ledovou vodu zakalenou od nánosů bahna namíří svůj fotoaparát s kamerou.

Jeho nahrávka se později dostává na internet a objevuje se i v televizi. Veřejnost začíná šílet a všichni hovoří o dosud nejpřesvědčivějším důkazu existence legendárního a děsivého vodního hada z jezera Lagarfljot.

Jenže vedle toho jsou slyšet i hlasy skeptiků, podle kterých je to jeden velký podvod nebo omyl. Ukáže se, že mají pravdu?

Řada pozorování

Jezero Lagarfljot lze najít ve východní části Islandu kousek od městečka Egilsstaőir. Je to pořádná vodní plocha. Na délku má 25 kilometrů a největší naměřená hloubka je 112 metrů. V poslední době se o něm zájemci o nejrůznější záhady doslýchají poměrně často.

Důvodem je přibývající počet zpráv o tajemném tvorovi, kterému se říká Lagarflőtsormurinn. Že žije v jezeře, věřili už lidé ve středověku. 1345, 1589 či 1861. To jsou tři letopočty, ve kterých údajně došlo k pozorování zvláštního neidentifikovatelného tvora.

Ve 20. století pak bylo incidentů hned několik. V roce 1963 podává svědectví o této islandské lochnesce sám ředitel islandských národních lesů Sigurður Blöndal.

O pár let později tvor vyděsí další zaměstnance jeho podniku a v roce 1978 promluví o pozorování nestvůry učitel a studenti jedné školy, která stojí na břehu. Je vůbec možné, aby si všichni tito lidé svou zkušenost vymysleli?

Žije v jezeře Lagarfljot dosud neznámý tvor? Foto Gestumblindi / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Žije v jezeře Lagarfljot dosud neznámý tvor? Foto Gestumblindi / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Co přineslo vyšetřování?

V 70. letech minulého století to rozhodně nekončí. V roce 1983 oznamují zaměstnanci jedné telefonní firmy, že při jednom měření zkusili na podivnou masu proplouvající kolem hodit dlouhý telefonní kabel. Když ho zase vytáhli, nevěřili svým očím.

„Ten kabel byl speciálně vyroben tak, aby se nezkroutil, byl potrhaný a poškozený na 22 různých místech. Pravděpodobně jsme ho přehodili přímo přes tělo a chřtán té šelmy,“ prohlásil jeden ze svědků.

Ovšem nejslavnější důkaz podává v roce 2012 zmíněný farmář Hjörtur Kjerúlf. Kvůli jeho videu dokonce vznikla vyšetřovací městská komise, která konstatovala, že je záznam pravý a že skutečně nelze zjistit, jaký tvor je na něm zachycený. Nebylo ale všechno podniknuto jen s cílem přilákat na místo turisty?

Mapa jezera s vyznačenými místy ohlášených pozorování, foto OpenStreetMap / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Mapa jezera s vyznačenými místy ohlášených pozorování, foto OpenStreetMap / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Prastarý vodní ještěr?

Svědci se neshodnou ani na tom, jak vlastně tvor vypadá. Podle některých jde o jakéhosi vodního hada s velkou plochou hlavou, který může mít na délku až 90 metrů.

Jiní ho zase přirovnávají spíše k lochnesce a věří, že by mohlo jít o potomka nějakého prehistorického vodního ještěra.

Proti tomu však stojí skeptické teorie popírající existenci islandské vodní bestie či naznačující, že za vším by mohlo být nějaké obyčejné zvíře.

„Bylo zjištěno mnoho druhů ryb, které se podobají různým příšerám z moře a které jsou popsány v mytologických dílech – žralok límcový nebo třeba hlístoun červenohřívý.

Nějaký jim podobný druh klidně mohl přebývat v jezeře Lagarfljot a stát za po staletí rozvíjenou legendou,“ spekuluje americká záhadoložka April Holloway. Mohlo tedy nakonec celý ten vzruch způsobit jen vzácné ale přece jen obyčejné zvíře?

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 13.11.2026 345
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 1.8tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 2.0tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.7tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.9tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz