Na Karlově náměstí v Praze stojí záhadami opředený Faustův dům. Stavba s bohatou historií, ve které nechybí tajemní obyvatelé, alchymistické experimenty a legendy o peklu a smlouvě s ďáblem. Co všechno se v této majestátní budově odehrálo? A mohlo to na ní zanechat svou stopu do dnešních dob?

Potemnělým domem v srdci Prahy náhle něco otřese. Dosud spící muž zvedne hlavu ze stolu a rozespale se rozhlédne. Úlekem vyskočí, když se před ním objeví tajemný cizinec s kápí zakrývající obličej.

„Mám pro tebe nabídku,“ zasyčí hlasem, který jako by ani nebyl z tohoto světa. „Chceš mít vše, po čem toužíš? Chceš objevit tajemství, které nikdo před tebou neobjevil?“ Muž rychle překoná svůj strach a z jeho úst nakonec vyjde jediné slovo:

„Ano.“ Legenda o Faustovi, který uzavřel smlouvu s ďáblem, je dnes velmi silně spojena s barokním domem, který stojí na Karlově náměstí. Málokdo ale ví, že při pohledu na historii této unikátní stavby musíme zamířit až do pohanských dob.

V místech, kde dům stojí, bylo totiž kdysi dávno pohanské obětiště bohyni Moraně. Co všechno se tam od té doby odehrálo?

Sídlo slavného alchymisty

Ačkoliv současná stavba pochází z roku 1726, lidé na místě dnešního Faustova domu prokazatelně bydleli už o mnoho staletí dřív. Zřejmě nejslavnější období nastává na konci 16. století.

Tehdy dům získává anglický mystik Edward Kelley (1555–1597), který je dokonce dvorním alchymistou římského císaře Rudolfa II. (1552–1612). V domě prý Kelley jako anglický špion pořádá spiklenecké schůzky.

Zároveň si tam zřizuje laboratoř a provádí v ní nejrůznější pokusy, při kterých se ozývají rány a objevuje se kouř. Opravdu se právě zde Kelley snažil přijít na kloub výrobě legendárního Kamene mudrců? Jenže u Kelleyho tajemná historie domu rozhodně nekončí.

Dalším významným vlastníkem se v první polovině 18. století stává Antonín Mladota ze Solopysk. I jemu dům slouží především pro rozličné experimenty s nejrůznějšími prapodivnými přístroji. Co všechno uvnitř zdí podle dochovaných zpráv prováděl?

Podivný kaplan

Traduje se, že při jeho pokusech několikrát šlehaly z oken plameny. Prahou se tak opět šíří historky o tom, že v domě řádí ďábel.

Jedna legenda praví, že Mladota nechával v domě přebývat studenta, kterého nutil zkoušet nejrůznější sestrojené přístroje a tajné dveře. Název Faustův dům ovšem vzniká zřejmě až v 19. století.

Přispívá k němu i postava Karla Jaeniga (1835–1913), kaplana z nedalekého kostela.

„Kromě jiného prý vlastnil lidskou lebku a část šibenice, spával v rakvi a pokoj si vyzdobil černými pohřebními nápisy,“ vypráví jeho příběh autorka knihy o tajemných místech Čech Jitka Lenková (*1963).

Už v 19. století ale existuje názor, že právě události v tomto domě daly základ legendě o Faustovi, který upsal duši ďáblu. Byl tímto Faustem některý ze zmíněných alchymistů? Nebo spíše kaplan se zálibou ve smrti? Tak či tak zvláštní události dům neopustily.

V roce 1945 ho zasáhla letecká puma, která ovšem nevybuchla, a dům tak zůstal zázračně téměř neporušen.

Záhad je víc

Zázrak s nevybuchlou pumou měl ovšem ještě svou dohru.

„Člověka zamrazí, když se dozví o kostrách sedmi koček objevených v základech paláce při stavebních úpravách v roce 1946. Jejich úkolem bylo dům chránit před nebezpečím a prý pouze díky nim ona americká puma jako zázrakem nevybuchla,“ dodává Jitka Lenková, která poukazuje na další záhady:

Z domu má vést tajná chodba doprostřed Karlova náměstí a rovněž je v něm prý ukrytý poklad.

„Na dům se zaměřili také senzibilové, kteří tvrdí, že přímo pod domem lze cítit křížící se geopatogenní zóny, které k domu přitahují podivíny a jiná zvláštní individua.“ V současnosti je budova využívána k různým kulturním akcím.

V interiérech lze najít třeba mystické fresky, varovný ochranný nápis nebo křeslo, kterému nikdo neřekne jinak než „křeslo pro Fausta“. Mohou i všechny tyto prvky odrážet tajemnou energii tohoto místa?