reklama
25. června: Den zjevení v bosenské Medžugorji připomíná sérii mariánských zjevení z roku 1981.
Domů     Záhady historie
Furor Teutonicus: Co vyděsilo římské legie?
Mirek Brát
od Mirek Brát 12.12.2021
2.0tis
„Furor Teutonicus“ děsil v boji římské legie. Peter Janssen, Public domain, via Wikimedia Commons
182
SDÍLENÍ
2.0tis
ZOBRAZENÍ

Poprvé tento termín najdeme v díle římského básníka Lucana v prvním století našeho letopočtu. Furor Teutonicus – Teutonská zběsilost. I v bojích ostřílení Římané si všimli neuvěřitelné zuřivosti, zběsilosti chcete-li, se kterou bojovaly germánské kmeny. Co mohlo být její příčinou?

Teutonské ženy volí raději smrt než zajetí. Zdroj obrázku: Heinrich Leutemann (1824-1904)., Public domain, via Wikimedia Commons 

 
Před „teutonskou zběsilostí“ varoval i Julius Caesar. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

„Furor Teutonicus“ děsil v boji římské legie. Peter Janssen, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Arminius, vůdce germánských kmenů v bitvě v Teutoburském lese. Zdroj foto: Daniel Schwen, Public domain, via Wikimedia Commons

Germánské kmeny v boji s římskými legiemi. Zdroj obrázku:  Otto Albert Koch, Public domain, via Wikimedia Commons Poprvé použil frázi Furor Teutonicus básník Lucanus v díle Pharsalia. Zdroj foto:  Book printed by the Officina Plantiniana (Plantin/Moretus), Antwerp. Scan by Aristeas, Public domain, via Wikimedia Commons

Vznik latinské fráze Furor Teutonicus je spojován s vojenskými operacemi proti germánským kmenům v roce 113 před naším letopočtem. Tehdy se armáda římské republiky setkala s germánskými kmeny ve východních Alpách.

Poprvé použil frázi Furor Teutonicus básník Lucanus v díle Pharsalia. Zdroj foto: Book printed by the Officina Plantiniana (Plantin/Moretus), Antwerp. Scan by Aristeas, Public domain, via Wikimedia Commons

Římané podcenili vojenské schopnosti germánských kmenů a prohráli bitvu u Noreie. Nejzuřivěji si prý v bitvě počínal germánský kmen Teutonů.

Hysterie či psychologická zbraň?

Postupem času se z fráze Furor Teutonicus stalo okřídlené rčení, které bylo vztahováno na všechny germánské kmeny, nejen na kmen Teutonů. Římany opravdu zarážela neuvěřitelná zuřivost, se kterou germánští muži bojovali.

Germánské kmeny v boji s římskými legiemi. Zdroj obrázku: Otto Albert Koch, Public domain, via Wikimedia Commons

Samotné římské legie vystavovaly na odiv spíše svoji disciplinovanost, taktiku a strategii. Furor Teutonicus byl fenomén, který Římany děsil. Badatelé se snažili rozkrýt příčiny i důvody takového chování.

Šlo pochopitelně o formu psychologického boje. Chování bojovníků „a la Furor Teutonicus“ děsilo dlouho před tím, že než byl první meč vytažen z pochvy, napnuta první tětiva, vystřelen první šíp…Mohlo se tak jednat o cílené zastrašování protivníka.

Před „teutonskou zběsilostí“ varoval i Julius Caesar. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Ovšem, na pouze předstíranou zuřivost bylo chování germánských bojovníků příliš opravdové a autentické. Zde se pak nabízí teorie davové hysterie, jakéhosi kolektivního šílenství. Ze hry není ani působení drog umocněných prováděním kolektivních rituálů před bojovou akcí.

Hrůza Teutoburského lesa

Ve správnosti fráze Furor Teutonicus se římští legionáři i jejich velitelé utvrdili i v souvislosti s krutou bitvou v Teutoburském lese na podzim roku 9 našeho letopočtu, která znamenala úplné zničení tři legií.

Jednalo se o vojenské střetnutí mezi římskými vojsky v čele s Publiem Quinctiliem Varem a germánskými kmeny vedenými náčelníkem Arminiem. Výsledek bitvy byl jednou z největších římských porážek v historii.

Teutonské ženy volí raději smrt než zajetí. Zdroj obrázku: Heinrich Leutemann (1824-1904)., Public domain, via Wikimedia Commons

Furor Teutonicus však nemuselo znamenat jen „označení teutonské zběsilosti“ přímo v bitvě. Historická literatura zmiňuje i příklad, kdy mělo bylo po porážce teutonských oddílů vojskem Gaia Maria vzato do otroctví 300 teutonských žen.

Ty však místo zajetí raději zvolily smrt i se svými dětmi. I toto bylo římskými historiky pokládáno za další důkaz fenoménu Furor Teutonicus.

Arminius, vůdce germánských kmenů v bitvě v Teutoburském lese. Zdroj foto: Daniel Schwen, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Frází Furor Teutonicus operoval i Julius Caesar, když žádal, aby byly v souvislosti s obranou před germánskou expanzí podnikány i preventivní vojenské útoky, aniž by k nim musela být konkrétní příčina.

V dalších staletích se fráze Furor Teutonicus proměňovala v charakteristiku, která se vztahovala obecně k německé expanzi a její zuřivé, zběsilé vojenské síle. Frázi Furor Teutonicus používal za druhé světové války v rámci vysílání BBC i československý ministr zahraničí Jan Masaryk.

Foto: Heinrich Leutemann (1824-1904), Public domain, via Wikimedia Commons , 2 - Book printed by the Officina Plantiniana (Plantin/Moretus), Antwerp. Scan by Aristeas, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Otto Albert Koch, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Peter Janssen, Public domain, via Wikimedia Commons, 6 - Zdroj foto: Daniel Schwen, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 24.6.2022 1.3tis
Pokud patříte mezi milovníky strašidelných filmů, možná znáte příběhy o Bell Witch. Věděli jste ale, že filmy An American Haunting a The Blair Witch Project jsou oba založeny na skutečném příběhu? Počátkem 19. století se muž jménem John Bell přestěhoval se svou rodinou do oblasti v Tennessee zvané Red River, která je nyní známá jako […]
od Pavel Polcar 23.6.2022 694
V minulosti lidé věřili, že za vše zlé na zemi může otevření bájné Pandořiny skříňky, kterou dívka dostala darem od bohů. Poněkud danajský dar, že? Pandóra, což znamená Všemi dary obdarovaná, byla dívka uplácaná z hlíny, kterou na Zemi vyslal Zeus a ostatní bohové jako odpověď lidem, kteří je přestali mít v úctě. Dar za […]
od Lucie Kubešová 23.6.2022 2.3tis
Zámek se nachází ve stejnojmenné obci v Karlovarském kraji. Původ Chýše je podobný celé řadě jiných. Jde o původní hrad, který byl později přestavěn na podstatně pohodlnější zámek. Kolem zámku je také park založený v 17. století. Prošel řadou architektonických úprav a vystřídala se na něm celá řada držitelů. CHÝŠE A K. ČAPEK Návštěvníci mají […]
od Mirek Brát 22.6.2022 2.2tis
Starověký Řím sice měl své pomyslné srdce ve Středomoří, během výbojů i obrany hranic se však jeho vliv posouval i hodně daleko na sever. S tím souvisí záhada římského pochodového tábora v Pardubickém kraji. Při rozšiřování inženýrských sítí v Jevíčku se našly stopy dokumentující historii této lokality až do období před dvěma tisíci lety. Tehdy se zde […]
od Adriana Vojtíšková 21.6.2022 2.6tis
V létě roku 2012 byl u břehů polynéského království Tonga objeven pod obrovskými nánosy písku vrak tajemné lodi.     Údajně by se mohlo jednat o legendární britskou pirátskou loď Port-au-Prince. Její poslední plavba skončila v roce 1806 právě u Tongy na rozkaz tamního krále Finauy Ulukalaly II., který nechal plavidlo i s nákladem cenností […]