18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Furor Teutonicus: Co vyděsilo římské legie?
Mirek Brát
od Mirek Brát 12.12.2021
2.0tis
„Furor Teutonicus“ děsil v boji římské legie. Peter Janssen, Public domain, via Wikimedia Commons
182
SDÍLENÍ
2.0tis
ZOBRAZENÍ

Poprvé tento termín najdeme v díle římského básníka Lucana v prvním století našeho letopočtu. Furor Teutonicus – Teutonská zběsilost. I v bojích ostřílení Římané si všimli neuvěřitelné zuřivosti, zběsilosti chcete-li, se kterou bojovaly germánské kmeny. Co mohlo být její příčinou?

Teutonské ženy volí raději smrt než zajetí. Zdroj obrázku: Heinrich Leutemann (1824-1904)., Public domain, via Wikimedia Commons 

 
Před „teutonskou zběsilostí“ varoval i Julius Caesar. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

„Furor Teutonicus“ děsil v boji římské legie. Peter Janssen, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Arminius, vůdce germánských kmenů v bitvě v Teutoburském lese. Zdroj foto: Daniel Schwen, Public domain, via Wikimedia Commons

Germánské kmeny v boji s římskými legiemi. Zdroj obrázku:  Otto Albert Koch, Public domain, via Wikimedia Commons Poprvé použil frázi Furor Teutonicus básník Lucanus v díle Pharsalia. Zdroj foto:  Book printed by the Officina Plantiniana (Plantin/Moretus), Antwerp. Scan by Aristeas, Public domain, via Wikimedia Commons

Vznik latinské fráze Furor Teutonicus je spojován s vojenskými operacemi proti germánským kmenům v roce 113 před naším letopočtem. Tehdy se armáda římské republiky setkala s germánskými kmeny ve východních Alpách.

Poprvé použil frázi Furor Teutonicus básník Lucanus v díle Pharsalia. Zdroj foto: Book printed by the Officina Plantiniana (Plantin/Moretus), Antwerp. Scan by Aristeas, Public domain, via Wikimedia Commons

Římané podcenili vojenské schopnosti germánských kmenů a prohráli bitvu u Noreie. Nejzuřivěji si prý v bitvě počínal germánský kmen Teutonů.

Hysterie či psychologická zbraň?

Postupem času se z fráze Furor Teutonicus stalo okřídlené rčení, které bylo vztahováno na všechny germánské kmeny, nejen na kmen Teutonů. Římany opravdu zarážela neuvěřitelná zuřivost, se kterou germánští muži bojovali.

Germánské kmeny v boji s římskými legiemi. Zdroj obrázku: Otto Albert Koch, Public domain, via Wikimedia Commons

Samotné římské legie vystavovaly na odiv spíše svoji disciplinovanost, taktiku a strategii. Furor Teutonicus byl fenomén, který Římany děsil. Badatelé se snažili rozkrýt příčiny i důvody takového chování.

Šlo pochopitelně o formu psychologického boje. Chování bojovníků „a la Furor Teutonicus“ děsilo dlouho před tím, že než byl první meč vytažen z pochvy, napnuta první tětiva, vystřelen první šíp…Mohlo se tak jednat o cílené zastrašování protivníka.

Před „teutonskou zběsilostí“ varoval i Julius Caesar. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Ovšem, na pouze předstíranou zuřivost bylo chování germánských bojovníků příliš opravdové a autentické. Zde se pak nabízí teorie davové hysterie, jakéhosi kolektivního šílenství. Ze hry není ani působení drog umocněných prováděním kolektivních rituálů před bojovou akcí.

Hrůza Teutoburského lesa

Ve správnosti fráze Furor Teutonicus se římští legionáři i jejich velitelé utvrdili i v souvislosti s krutou bitvou v Teutoburském lese na podzim roku 9 našeho letopočtu, která znamenala úplné zničení tři legií.

Jednalo se o vojenské střetnutí mezi římskými vojsky v čele s Publiem Quinctiliem Varem a germánskými kmeny vedenými náčelníkem Arminiem. Výsledek bitvy byl jednou z největších římských porážek v historii.

Teutonské ženy volí raději smrt než zajetí. Zdroj obrázku: Heinrich Leutemann (1824-1904)., Public domain, via Wikimedia Commons

Furor Teutonicus však nemuselo znamenat jen „označení teutonské zběsilosti“ přímo v bitvě. Historická literatura zmiňuje i příklad, kdy mělo bylo po porážce teutonských oddílů vojskem Gaia Maria vzato do otroctví 300 teutonských žen.

Ty však místo zajetí raději zvolily smrt i se svými dětmi. I toto bylo římskými historiky pokládáno za další důkaz fenoménu Furor Teutonicus.

Arminius, vůdce germánských kmenů v bitvě v Teutoburském lese. Zdroj foto: Daniel Schwen, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Frází Furor Teutonicus operoval i Julius Caesar, když žádal, aby byly v souvislosti s obranou před germánskou expanzí podnikány i preventivní vojenské útoky, aniž by k nim musela být konkrétní příčina.

V dalších staletích se fráze Furor Teutonicus proměňovala v charakteristiku, která se vztahovala obecně k německé expanzi a její zuřivé, zběsilé vojenské síle. Frázi Furor Teutonicus používal za druhé světové války v rámci vysílání BBC i československý ministr zahraničí Jan Masaryk.

Foto: Heinrich Leutemann (1824-1904), Public domain, via Wikimedia Commons , 2 - Book printed by the Officina Plantiniana (Plantin/Moretus), Antwerp. Scan by Aristeas, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Otto Albert Koch, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Peter Janssen, Public domain, via Wikimedia Commons, 6 - Zdroj foto: Daniel Schwen, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 17.1.2022 1.2tis
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 862
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 2.0tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.5tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]
od Jiří Nechanický 14.1.2022 2.5tis
Přitahují vás tajemná místa obestřená záhadami? Nemusíte za nimi cestovat přes půlku světa. Víc než dost jich najdete i v Evropě. Třeba taková Itálie. Archeologické nálezy na Apeninském poloostrově, Sicílii a Sardinii nepřestávají udivovat dodnes. Když před vámi někdo pronese „dovolená Itálie“, nejspíš si jako první vybavíte moře, pláže a pizzu. Stát na Apeninském poloostrově […]