V květnu roku 1764 dochází zřejmě k prvnímu střetu s šelmou, která bude později známá jako Gévaudanská bestie. Její první obětí je Jeanne Boulet, čtrnáctiletá obyvatelka Langogne, jejíž znetvořené tělo je nalezeno v lese.

Místní ze smrti dívky viní agresivního vlka. Jenže útoků přibývá a ti, kteří se ze spárů šelmy zachránili, popisují něco, co se obyčejnému vlkovi ani trochu nepodobá…

V letech 1764 až 1767 údajně padnou neznámému tvoru za oběť desítky lidí, mezi nimiž jsou často děti a mladé dívky. Mnoho dalších lidí je zraněno. Očití svědkové se shodují, že zvíře útočí záměrně na lidi, zatímco dobytka se spíš bojí.

Těla obětí, která po sobě zanechává, vypovídají o mimořádně drastickém útoku a velké síle zvířete. Oběti mají většinou poraněný krk, či úplně oddělenou hlavu od těla, což napovídá tomu, že tvor nejprve útočí na krk a snaží se oběť zardousit.

Vnitřnosti jsou vyvržené a částečně sežrané. Nejvíc si zvíře pochutnává na játrech. Podle některých zdrojů má záhadný útočník na svědomí celkem 210 potvrzených napadení, 113 mrtvých a 49 zraněných. Co je zač?

Zabijte to zvíře!

Královští i místní lovci jsou přesvědčeni, že útoky má na svědomí vzrostlý vlk. Během honů na bestii je zabito několik skutečně velkých exemplářů, ale monstrum vraždí dál.

Z toho, co vypovídají svědkové, navíc vyplývá, že v lesích číhá něco víc než jen obyčejný vlk. Přestože se dodnes nepodařilo spolehlivě objasnit, co stálo za gévaudanským řáděním, teorií existuje několik.

Podle první z nich leží vina na bedrech Antoina Chastela, místního hajného s násilnickými sklony. Ten prý mohl vlastnit exotickou šelmu vycvičenou k zabíjení. Jiní zase tvrdí, že vraždy má na svědomí člověk v převleku.

Některé mrtvoly jsou totiž částečně nebo úplně svlečeny, jiným chybí boty. Šaty ale vždy leží blízko těla. Útočí snad zejména na mladé dívky a děti nějaký deviant?

Je to hyena?

Čtrnáctiletý pasáček Jacques André Portefaix, který útok přežil, navíc bestii skutečně popisuje jako člověka v kostýmu. Dokonce prý spatřil knoflíky na břiše „zvířete“.

Podle další hypotézy ale v lese řádil dnes již vyhynulý exotický druh hyeny. Popis gévaudanského monstra mu odpovídá. Andrewsarchus mongoliensis je považován za největšího suchozemského dravého savce, který kdy chodil po zemi.

Na délku měřil až šest metrů a vysoký byl dva metry. Měl dlouhý ocas a neobyčejně velkou hlavu. Žil však už před miliony let v Mongolsku. Nebo snad pár kusů v Evropě přežilo déle?