Skip to content

Kam pokročilo hledání druhé Země?

Pokud chce lidstvo přežít, mělo by si podle vědců najít jinou planetu. Planet, které se podle dostupných informací podobají Zemi, už astronomové skutečně několik objevili. Na které z nich ale může existovat život? A mohli bychom se tam v budoucnu přestěhovat?

Budoucnost obyvatel Země je v ohrožení, příštích sto let by mohlo být pro lidskou rasu katastrofálních. Chcemeli přežít, musíme do roku 2117 zahájit kolonizaci vesmíru! Tímto prohlášením před nedávnem šokoval uznávaný britský fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec STEPHEN HAWKING (*1942). Ať už se Země ocitne v ohrožení kvůli globálnímu oteplování, jaderné válce, geneticky modifikovaným chorobám nebo nekontrolovatelné umělé inteligenci, je prý nutné mít v zásobě náhradní domov. „Ačkoli pravděpodobnost zkázy planety Země může být poměrně nízká, zvyšuje se v průběhu času. Měli bychom se vydat do vesmíru a k dalším hvězdám, aby katastrofa na Zemi neznamenala konec lidské rasy,“ tvrdí Hawking. Svou myšlenku detailně rozebírá v chystaném dokumenty s názvem Expedice Nová Země. Budeme ale za sto let kolonizace vesmíru schopni? A jaké jsou naše současné možnosti?

Stephen Hawking v chystaném dokumentu tvrdí, že bychom měli Zemi opustit do 100 let.

KoliK míst pro život vlastně existuje?

Exoplanety, tedy planety mimo náš solární systém, pro astronomy již nejsou ničím novým. Keplerův teleskop takových těles identifikoval již více než 2000. Vědci ale zároveň přiznávají, že tyto planety znají jen velmi málo. „U některých známe přibližnou hmotnost nebo přibližný rádius. Také zhruba víme, jak daleko jsou od své hvězdy. Ale to je opravdu všechno, co víme,“ přiznává THOMAS BARCLAY, vedou
cí vědecký pracovník NASA a ředitel misí Kepler nebo K2. Může na některé z nich existovat život? Na tuto otázku odpovídá skotský astronom DUNCAN H. FORGAN. Ten za pomoci počítačové simulace vypočítává, že jen v naší galaxii může existovat několik stovek pokročilých civilizací schopných navázat kontakt se Zemí. V úvahu při svém výzkumu bere data o chemickém složení, hmotnosti, svítivosti a rozmístění hvězd podobných našemu Slunci uvnitř Galaxie. Při nejpřísnějších kritériích vzniku či šíření života na jednotlivých planetách vychází číslo 300. Pokud by ovšem panovaly podmínky poněkud mírnější, mohlo by v Mléčné dráze žít až 38 tisíc inteligentních civilizací!

GJ 273b: Mohla by být druhou Zemí?

Mateřská hvězda: Luytenova hvězda v souhvězdí Malého psa
Vzdálenost od Země: 12 světelných let
Podmínky pro život: Velmi blízké Zemi

Seznam obyvatelných planet blízkých Zemi se v březnu 2017 rozšířil o jednu další. Dostala název GJ 273b a po Proximě b je naší druhou nejbližší obyvatelnou planetou. Luytenova hvězda, také označována jako GJ 273, je červená trpasličí hvězda v souhvězdí Malého psa. Od nás je vzdálena 12,36 světelných let. V březnu 2017 byly u této hvězdy objeveny dvě nové planety. Přičemž planeta GJ 273b, třikrát větší než naše Země, obíhá v zóně vhodné pro život. Dokonce se svou mateřskou hvězdou tvoří dvojici podobnou Zemi a Slunci. Hvězda je k hypotetickému životu mnohem přívětivější. Na rozdíl od Proximy Centauri, kde dochází k častým erupcím, je Luytenova hvězda mnohem klidnější. Přestože jde o rudého trpaslíka, své obyvatelné planetě dodává přibližně stejné množství záření jako Slunce Zemi. Planeta GJ 273b je pro svou velikost občas nazývána Superzemě a skutečně by jí mohla být. Teploty na jejím povrchu jsou z hlediska možné ho života velmi příjemné, pohybují se mezi –60 až 20°C. Mohla by právě tato planeta být naším náhradním domovem?

Takto si astronomové představují planetu GJ 273b obíhající kolem Luytenovy hvězdy.

Soustava Trapist: Sedm obyvatelných světů na jednom místě!

Mateřská hvězda: Trapist1
Vzdálenost od Země: 40 světelných let
Podmínky pro život: 7 planet s možnou kapalnou vodou

Uplynulé měsíce byly pro astronomy na nově objevené exoplanety vskutku bohaté. Žádný z nedávných objevů ale nemůže trumfnout ten, který NASA ohlásila na tiskové konferenci v únoru 2017. Tehdy vědci oslavují skutečně ýznamnou událost. Nejde totiž o objev jedné planety, ale rovnou o celý solární systém, v němž se nachází hned sedm obyvatelných světů! Planety obíhají kolem hvězdy Trappist1, která je od nás vzdálená 40 světelných let a kterou astronomové pozorují už od roku 2013. Poprvé byl červený trpaslík s původním označením 2MASS J230629280502285 pozorován teleskopem TRAPPIST umístěným v poušti jihoamerického Chile. Po něm později dostává své jméno – Trappist1. Po dalších mnoha nocích strávených pozorováním hvězdy a sledováním změn v její jasnosti, mají vědci jasno. Hvězdu obíhají nejméně tři planety. A když se k systému později obrátí i další velké teleskopy, vyjde najevo, že planet je nejméně sedm a navíc obíhají v obyvatelné zóně! Mohou být naším budoucím domovem?

Unikátní soustava se sedmi planetami v obyvatelné zóně je pro nás zatím nedosažitelná.

Na cestu k Trappist1 zapomeňte

Nejméně tři z těchto planet podle odborníků splňuje tři základní kritéria pro život. „Zaprvé mají velikost Země, zadruhé je to teplota, která umožňuje přítomnost vody na jejich povrchu, a zatřetí jsou v ideální vzdálenosti od správného typu hvězdy, aby na nich mohl být život,“ tvrdí DR. JULIEN DE WIT z Technologického institutu v americkém státě Massachusetts. Dalším důležitým bodem je složení atmosféry, které zatím není známo. Vše je ale otázkou času, podle de Wita s naprostou jistotou zjistíme už během následujících 10 až 25 let, zda je některá z planet obydlená. Jako náhradní domov pro lidstvo ale nejspíš sloužit nebudou ani v daleké budoucnosti. Současným kosmickým lodím by totiž cesta tam trvala 800 tisíc let a případný pokrok by cestu zřejmě příliš nezkrátil. Nebo se přece jen jednou dočkáme?

Wolf 1061c: Život na hranici světla a tmy

Mateřská hvězda: Wolf 1061c v souhvězdí Hadonoše
Vzdálenost od Země: 14 světelných let
Podmínky pro život: V určitých oblastech příznivé teploty a možná kapalná voda

Krátce před Vánoci roku 2015 si astronomové nadělili předčasný dárek, když oznámili objev planety Wolf 1061c. Je druhou planetou obíhající kolem stejnojmenné hvězdy a vůči Zemi třetí nejbližší obyvatelnou exoplanetou. Mateřskou hvězdou je červený trpaslík o hmotnosti 0,25 Slunce, který své obyvatelné planetě dodává jen o třetinu více záření, než kolik dostává Země od Slunce. Také Wolf 1061c patří do kategorie tzv. Superzemí. Je totiž asi 4,3krát větší než Země. Ve skutečnosti ale bude možná blíže Venuši. Teploty na jejím povrchu mohou být, a pravděpodobně budou, extrémní. A to na obě strany pomyslného teploměru. Bylo by možné se s nimi vypořádat? Pro zdejší život prý naděje existuje. A to hned ve dvou možných scénářích!

O zdejším životě rozhodnou atmosféra a rotace.

Rozhodnou atmosféra a rotace

Vzhledem k blízkosti planety Wolf 1061c k její hvězdě je možné, že je trvale „uvězněna“ ve stejné pozici, kdy je záření vystavena jen přivrácená strana tělesa. Pak by na jedné straně panovaly extrémní horko a sucho, zatímco strana opačná by se potýkala s teplotami hluboko pod bodem mrazu. Ale v nemalých oblastech, které oddělují osvětlenou a temnou stranu, by mohla být potenciálně obytná zóna, protože teplota by se pohybovala v mezích vhodných pro kapalnou vodu. Další možnost, při níž by byla obyvatelná mnohem větší část planety, je dostatečně hustá atmosféra. Otázkou ale zůstává, zda jedna z těchto možností skutečně nastala.

Proxima b: Byla její existence předpovězena?

Mateřská hvězda: Proxima Centauri v souhvězdí Kentaura
Vzdálenost od Země: 4,22 světelných let
Podmínky pro život: Mírná teplota a možná existence kapalné vody

Přestože nyní je meziplanetární cestování oblíbeným tématem vědeckých diskuzí, v 70. letech minulého století se o něm dočítáme převážně z pera autorů vědeckofantastické literatury než od vědců samotných. Právě v té době se objevuje několik knih, které líčí kontakty s bytostmi žijícími na neexistující obydlené planetě obíhající kolem naší po Slunci nejbližší hvězdy Proxima Centauri. V roce 2016 ovšem vědci oznámí překvapivou novinku. Taková planeta skutečně existuje. A navíc obíhá v obyvatelné zóně! To znamená, že by planeta, která dostává jméno Proxima b, mohla být domovem pro živé organismy. Že by snad spisovatelé v 70. letech předpověděli existenci této planety? Současně s ohlášením objevu vědci krotí nadšení veřejnosti. Tento fakt sám o sobě totiž neznamená, že na planetě žijí mimozemšťané či rozvinuté formy života. Existence živých mikroorganismů ovšem není vyloučena!

Proxima b kolem své hvězdy obíhá mnohem blíže, než je vzdálenost Merkuru od Slunce.

Není to bez překážek

Proxima b je kamenná planeta zhruba 1,3krát větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 11 pozemských dní. Teplota na jejím povrchu je mírná a umožňuje existenci kapalné vody, což je jeden z předpokladů pro výskyt života. Nejsou však zatím známy podrobnosti o atmosféře planety, která je dalším důležitým pilířem. Pro živé organismy na Proximě b existují ale i jistá úskalí. Dokázaly by se s nimi vypořádat? Protože je Proxima Centauri výrazně chladnější než Slunce, je také její zóna možného života o poznání blíže. Vzdálenost mezi Proximou b a Proximou Centauri je tak mnohem menší, než je například vzdálenost Merkuru od Slunce. To také znamená, že by se případní obyvatelé planety museli vypořádat se silnou dávkou škodlivého záření. „Planetární atmosféra se může díky blízkosti ke hvězdě vypařovat. Kromě toho aktivní červení trpaslíci, jako je Proxima Centauri, většinou více vyzařují UV a rentgenové paprsky, které jsou pro život, jak ho známe ze Země, velice nebezpečné. Formy života odolné tomuto záření však definitivně vyloučit nemůžeme,“ tvrdí PETR KABATH z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Kepler186f: Může existovat život na ledové pustině?

Mateřská hvězda: Kepler186 v souhvězdí Labutě
Vzdálenost od Země: 492 světelných let
Podmínky Pro život: Obyvatelné pásmo a možná přítomnost kapalné vody

Astronomové na jaře 2014 nadšeně oznamují historicky první objev planety o velikosti Země mimo naši sluneční soustavu. Planeta Kepler186f, jen o něco málo větší než Země, je pátou planetou obíhající kolem hvězdy s označením Kepler186. Její oběžná dráha se nachází ve vzdálenosti, která umožňuje vznik života. Na základě blízké podoby s naší planetou ji také odvážně označují za „druhou Zemi“. Pravda je ovšem taková, že mezi Zemí a touto planetou a také mezi naším Sluncem a její hvězdou existují jisté nezanedbatelné rozdíly. Například délka roku na této planetě je jen 130 dní. A světla si její obyvatelé příliš neužijí. Červený trpaslík, kolem kterého planeta obíhá, jí dodává jen asi 30 % záření v porovnání s tím, kolik dostává Země od Slunce. Je možné, že se i přes tyto odlišnosti obyvatelé Kepler186f také dívají směrem k Zemi?

Srovnání Kepler 186f se Zemí. Velikostí se téměř neliší, nejspíš ale bude mnohem chladnější.

Stále to jde!

Teploty na povrchu Kepler186f se tak pohybují hluboko pod bodem mrazu. Aby byla teplota na jejím povrchu přijatelnější, musela by atmosféra obsahovat vysoké množství skleníkových plynů. Jejich množství by opět mohlo obyvatelnost planety snížit. Je ale vyloučeno, že se zde vyvinula forma života, která se podmínkám na planetě dokonale přizpůsobila? Podle vědců jednoznačně není! I na Zemi totiž existují organismy, které dokázaly přežít v absolutní tmě, mrazivém prostředí a mnohdy i v extrémním tlaku, kterému ani člověkem vyrobené ponorky nedokázaly dlouho odolávat. Řeč je o hlubinných podmořských ekosystémech, oblastech pod arktickými ledovci či mrazivých vodách jezera Vostok, kde byly nalezeny nejen živé mikroorganismy, ale i rozvinutější formy života, o nichž bychom ještě před lety tvrdili, že jejich existence je prakticky vyloučena.

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Harmonie protkaná kontrasty
rezidenceonline.cz

Harmonie protkaná kontrasty

Prosvětlený dům v polském Mikulově na první...
Nejrafinovanější lháři zvířecí říše
epochalnisvet.cz

Nejrafinovanější lháři zvířecí...

Lhát se sice nemá, ale i mezi zvířaty se sem tam nějaká...
Nová Q7 od Audi dorazila do Česka
iluxus.cz

Nová Q7 od Audi dorazila do...

Jeden z předních SUV modelů, které jsou na našem...
Konec manželství?
nasehvezdy.cz

Konec manželství?

Když přednedávnem vyšla najevo informace, že...
Zastavte půdní erozi, zachraňte naši budoucnost
21stoleti.cz

Zastavte půdní erozi,...

Ve čtvrtek 5. prosince si připomínáme Světový den půdy. Důvod...
Umělá inteligence od Toyoty zlepší dopravu v Bangkoku
epochalnisvet.cz

Umělá inteligence od Toyoty...

Vyspělá analýza dat, umělá inteligence a...
Tři velké mýty o nevěře
nasehvezdy.cz

Tři velké mýty o nevěře

Muži chtějí sex a ženy lásku Jedna z nejrozšířenějších...
Trosky indické družice nalezeny
21stoleti.cz

Trosky indické družice...

Americký satelit kroužící nad Měsícem objevil...
Války kazí kšeft: Zničili husité evropskou obchodní stezku?
epochaplus.cz

Války kazí kšeft: Zničili...

Italská města Florencie a Milán v pozdním...
Císař Ferdinand I. připravoval prachatické měšťany o zisky
epochaplus.cz

Císař Ferdinand I. připravoval...

Stádo soumarů naložených solí líně jde cestou...
Nejchudší země světa: Somálsko, Burundi, Libérie, ale i další
epochanacestach.cz

Nejchudší země světa:...

Afrika, kontinent...
Pražský Cyklón: Horská dráha byla jediná svého druhu u nás
epochanacestach.cz

Pražský Cyklón: Horská dráha...

Jediná stálá...