13. září 1996: V nemocnici umírá na následky střelných poranění americký rapper Tupac Shakur, jehož smrt dál provází řada konspirací.
Domů     Hobiti prý existovali! Obývali ostrov Flores
Hobiti prý existovali! Obývali ostrov Flores
od 3.9.2024
2.7tis
Jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores, foto Rosino / Creative Commons / CC BY-SA 2.0
272
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

„Byly to bytosti jen o něco málo vyšší než průměrný stůl,“ právě tak charakterizuje anglický spisovatel J. R. R. Tolkien smyšlenou rasu hobitů.

Z půlčíků, jak jim říká, následně udělá hlavní hrdiny svých slavných fantasy knih. Podobné bytosti prý ovšem naši planetu opravdu kdysi obývaly. Šlo o naše vzdálené příbuzné?

Jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores, foto Rosino / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 Kosterní pozůstatky člověka floreského, foto Emőke Dénes / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Profesorka Debbie Argue zkoumá kosterní pozůstatky hobití rasy, foto Colin Groves / Creative Commons / CC BY 3.0

Paleontologové z australské univerzity v Nové Anglii jsou jako u vytržení. V jeskyni Liang Bua na indonéském ostrově Flores nedaleko Bali totiž narazili na záhadné kosterní pozůstatky.

„Šlo o ostatky stvoření podobných člověku,“ říká k objevu z roku 2003 publicistka Hillary Mayell. Z nalezených kostí je patrná i jedna zásadní odlišnost. Tajemní hominidé totiž byli velmi drobní. V dospělosti měřili jen metr a vážili okolo 25 kilogramů.

Byli tedy velcí jako tříleté dítě. Vědci se proto zprvu domnívali, že šlo o skupinku lidí stižených mikrocefalií, tedy poruchou růstu. To se ale nepotvrdilo. Výsledky zkoumání jsou mnohem senzačnější – šlo o samostatný druh.

Badatelé mu dají jméno Homo floresiensis, neoficiálně se mu ale začne říkat hobiti.

Chodidla jako lyže

Doktorka Susan Hayes z Wollongongské univerzity nemůže odtrhnout oči od monitoru. Zrovna totiž dokončila rekonstrukci vzhledu jedné z floreských žen. Z modelu je jasně patrné, že bytosti skutečně neměly daleko k Tolkienovým hobitům.

Byly totiž nejen malé, ale také výrazně osrstěné, s masitými tvářemi a hlavně zvláštníma nohama. Podobně jako Frodo Pytlík měly obří chodidla „podobná lyžím“. Ostrov obývaly nebývale dlouho.

Floresané se na něm objevili už před milionem let a potkat je tu bylo možné ještě před 50 000 lety.

Kosterní pozůstatky člověka floreského, foto Emőke Dénes / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Kosterní pozůstatky člověka floreského, foto Emőke Dénes / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Země mikroslonů

Také svět, v němž malí hobiti žili, si nic nezadá s Tolkienovou fantaskní Středozemí. Ostrov totiž obývali mikrosloni, gigantičtí čápi a komodští draci. Pravěcí půlčíci se proto usadili v jeskyních, odkud vyráželi na velké lovecké výpravy.

„Šlo o výborné nimrody,“ upozorňuje Mayell. Ačkoli byli zástupci Homo floresiensis malého vzrůstu, byli nesmírně silní a díky nízkému těžišti také rychlí a mrštní. Aby toho nebylo málo, vyráběli si sofistikované zbraně a nástroje.

I díky nim se jim podařil velký husarský kousek. Úplně totiž vyhubili želvy obrovské a trpasličího slona Stegodon sondaari.

Profesorka Debbie Argue zkoumá kosterní pozůstatky hobití rasy, foto Colin Groves / Creative Commons / CC BY 3.0
Profesorka Debbie Argue zkoumá kosterní pozůstatky hobití rasy, foto Colin Groves / Creative Commons / CC BY 3.0

Bratranci člověka zručného

Profesorka Debbie Argue z Australské národní univerzity si prohlíží lebku o velikosti grapefruitu. Patří jedné z floreských žen. Podle zubů to vypadá, že se hobiti vyvinuli z populace člověka vzpřímeného. Jsou jim totiž nejvíce podobné.

Důkladná analýza floreských koster ale ukáže něco jiného. Hobiti byli našimi příbuznými o něco vzdálenějšími. Podle Argueové se vyvinuli z člověka zručného.

„Hobiti z Floresu jsou tedy na velmi archaické pozici evolučního stromu lidské linie,“ píše biolog Stanislav Mihulka (*1973).

Přinesla je tsunami?

„Jak se ale hobiti na ostrov Flores vůbec dostali?“ vrtá vědcům hlavou. Člověk zručný totiž žil jen v Africe. Podle antropologa Gerrita van der Bergha je do Indonésie mohla donést vlna tsunami. Zde se pak výškou přizpůsobili ostatním zvířatům.

Stejně nejasné je také to, proč zhruba před 50 000 lety hobiti z tropického ráje zmizeli. Teorie jsou dvě. Podle první doplatili na vyhubení či vyhynutí obřích krys, jimiž se živili. Druhá je pro nás mnohem méně lichotivá.

Za jejich zmizením podle ní stáli naši prapředci, kteří do oblasti dorazili právě v té době…

Foto: cc
Lokalita:
Související články
od 11.9.2026 2.4tis
Pulzuje tu život. Ulice jsou plné lidí, z chrámů znějí modlitby, v amfiteátru se odehrávají krvavé podívané a v centru města rozhodují úředníci o osudu celé římské Dácie. Pak přijde rok 271 a Římané odcházejí. Jenže Ulpia Traiana Sarmizegetusa nezmizí. Ještě desítky, možná více než sto let se mezi monumentálními ruinami pohybují lidé. Kdo jsou poslední obyvatelé města – a proč se nakonec uchylu
od 9.9.2026 3.1tis
Stále si myslíte, že prvním Evropanem v Americe byl Kryštof Kolumbus? Omyl! Tato teorie je už dávno překonaná. Kolumbus nebyl první, druhý a možná ani třetí, kdo kontinent za oceánem navštívil. Legendy i archeologické důkazy dokonce hovoří o tolika cestovatelích, že slavný janovský mořeplavec možná vůbec neplul do neznáma…
od 8.9.2026 3.2tis
Temné lesy Šumavského podhůří s půlnocí ožívají. Korbele o sebe zběsile ťukají a v jedné z věží se brzy strhne první rvačka. Na Kašperku po nocích podle legendy řádí kostlivci! Se strašidly jako by se tu roztrhl celý pytel pověstí… Píše se tok 1356. Basilej zastihne nejničivější středoevropské zemětřesení, které dodnes zůstává nepřekonáno, a císař Karel I
od 6.9.2026 3.4tis
Proudí tudy lidé, obchodníci, vojáci i poutníci. Carsulae leží přímo u důležité římské silnice Via Flaminia a má fórum, chrámy, lázně i monumentální stavby. Pak se ale město začne pomalu vyprazdňovat. Nezničí ho válka, nepohltí ho sopka a ani ničivé zemětřesení, které dlouho patří mezi hlavní podezřelé. Novější výzkum ukazuje na mnohem tiššího zabijáka: vodu, která mizí. Carsulae vyrůstá v dneš
od 4.9.2026 3.4tis
Vysokohorské ledovcové jezero Rúp Kund v indickém státě Uttarákhand objeví v roce 1942 lesní strážce. Brzy je zjištěno, že se v něm nalézá 300 až 600 lidských koster, jež jsou v různém stadiu rozkladu. Jak je možné, že vědci dodnes neznají příčinu záhadné smrti ani jednoho z těch, co skončili na dně jezera? Lesní strážce působící v oblasti Gharwalského Hi
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kancelářská sponka: Malý zázrak z drátu, který nikdo pořádně nevynalezl
epochaplus.cz
Kancelářská sponka: Malý zázrak z drátu, který nikdo pořádně nevynalezl
Je malá, levná a většinu času tak nenápadná, že ji objevíme až ve chvíli, kdy potřebujeme spojit tři papíry a sešívačka je zrovna na druhém konci kanceláře. Kancelářská sponka přitom skrývá překvapivě zamotaný příběh. O její prvenství se hlásí několik vynálezců, nejznámější z nich dokonce Nor Johan Vaaler. Jenže právě tady začíná detektivka. Vaaler sice
Bílá místa planety: Kde na Zemi ještě nikdo nebyl?
21stoleti.cz
Bílá místa planety: Kde na Zemi ještě nikdo nebyl?
Člověk přistál na Měsíci, jeho sonda třeba na Saturnově měsíci Titanu, svými teleskopy dohlédne do vzdálenosti 46 miliard světelných let. A přesto existují v jeho u kosmického hlediska miniaturním dom
Magický trojúhelník Karlova mostu: Jak astronomie a numerologie stvořily energetický štít Prahy
epochalnisvet.cz
Magický trojúhelník Karlova mostu: Jak astronomie a numerologie stvořily energetický štít Prahy
Když 9. července 1357 položil císař Karel IV. základní kámen nejslavnějšího českého mostu, nebyla to náhoda. Otec vlasti byl vysokým zasvěcencem v oblasti tajných nauk a astrologie. Společně s dvorními mágy prý navrhl Karlův most jako gigantický energetický harmonizátor, který měl Prahu chránit před temnými silami, povodněmi a nepřáteli. Jak přesně osa mostu směřuje k
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Opravdu nám škodí klimatizace?
nejsemsama.cz
Opravdu nám škodí klimatizace?
Venku třicet, uvnitř osmnáct… tak v horkém létě přijdeme rychle ke zdravotním problémům, a lze tak nastartovat i alergie. Klimatizace škodí očím i postavě. Pokud tělo nemusí vydávat energii na pocení, ukládá ji. Vedra naši chuť k jídlu brzdí a prostory s klimatizací vyvolávají pocit hladu. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl přesáhnout sedm stupňů. Nesprávně používaná klimatizace může způsobit
Zatrhl Karel IV. domýšlivému učenci vstup do Čech?
historyplus.cz
Zatrhl Karel IV. domýšlivému učenci vstup do Čech?
„Je třeba vymýtiti ten nešvar, kdy profesor diktuje studentům přesných slov a nedbá plynulosti myšlenky,“ nabádá Vojtěch Raňkův z Ježova akademické plénum na Sorbonně a za nedodržení navrhuje přísné tresty. Členové shromáždění na sebe zaraženě koukají, neboť jsou si vědomi, že i oni se tohoto zlozvyku dopouštějí. Český pedagog velmi rád ostatní poučuje, sám má
Dětská duše bloudila lesem
skutecnepribehy.cz
Dětská duše bloudila lesem
Obyčejná procházka lesem se může lehce zvrtnout. S kamarádkou jsme se setkaly s duchem chlapce, který se tam ztratil před lety. Vždycky jsem o zbloudilých duších jen četla. Nikdy jsem si neuměla představit, jaké by to bylo, kdybych se s nějakou setkala. S kamarádkou Mirkou jsme se často vydávaly do lesa na procházky. Především kvůli mému hyperaktivnímu psovi Matymu. Když
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Náplast: Ale kterou?
panidomu.cz
Náplast: Ale kterou?
Stačí, aby vám nešikovně sjel nůž při krájení mrkve, a začnete ji hledat. Náplast. Ale jaká vlastně bude na prstu držet? A to je správná otázka a je na ni i odpověď, když se v lékárně zeptáte. Protože náplasti se od svého objevu na začátku průmyslové výroby někdy před sto padesáti lety hodně vyvinuly k
Horký dýňový nápoj se šlehačkou
tisicereceptu.cz
Horký dýňový nápoj se šlehačkou
Klasický podzimní nápoj přijde vhod i na konci zimy! Ingredience 500 g dýně 800 ml mléka 4 lžíce cukr krystal 4 lžičky vanilkového cukru 4 lžičky vanilkového extraktu špetka soli perníkové
Lusti obléká skialpy do speciální edice, která navíc pomáhá
iluxus.cz
Lusti obléká skialpy do speciální edice, která navíc pomáhá
České hory si pro svou krásu a rozmanitost vysloužily lyže s vlastním příběhem. Projekt Horám zdar přichází s originální sérií skialpových lyží české rodinné značky Lusti, která spojuje domácí výrobu,
Velké změny kvůli  tajemnému milenci Gottové?
nasehvezdy.cz
Velké změny kvůli tajemnému milenci Gottové?
Sílí domněnky, že v životě vdovy po zpěváku Karlu Gottovi (†80) Ivany Gottové (50) se objevil konečně nový muž. A známost to bude nejspíš vážná. Gottové jako by se poslední dobou vlila nová míza do
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz