13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Hobiti prý existovali! Obývali ostrov Flores
Hobiti prý existovali! Obývali ostrov Flores
od 3.9.2024
2.7tis
Jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores, foto Rosino / Creative Commons / CC BY-SA 2.0
272
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

„Byly to bytosti jen o něco málo vyšší než průměrný stůl,“ právě tak charakterizuje anglický spisovatel J. R. R. Tolkien smyšlenou rasu hobitů.

Z půlčíků, jak jim říká, následně udělá hlavní hrdiny svých slavných fantasy knih. Podobné bytosti prý ovšem naši planetu opravdu kdysi obývaly. Šlo o naše vzdálené příbuzné?

Jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores, foto Rosino / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 Kosterní pozůstatky člověka floreského, foto Emőke Dénes / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Profesorka Debbie Argue zkoumá kosterní pozůstatky hobití rasy, foto Colin Groves / Creative Commons / CC BY 3.0

Paleontologové z australské univerzity v Nové Anglii jsou jako u vytržení. V jeskyni Liang Bua na indonéském ostrově Flores nedaleko Bali totiž narazili na záhadné kosterní pozůstatky.

„Šlo o ostatky stvoření podobných člověku,“ říká k objevu z roku 2003 publicistka Hillary Mayell. Z nalezených kostí je patrná i jedna zásadní odlišnost. Tajemní hominidé totiž byli velmi drobní. V dospělosti měřili jen metr a vážili okolo 25 kilogramů.

Byli tedy velcí jako tříleté dítě. Vědci se proto zprvu domnívali, že šlo o skupinku lidí stižených mikrocefalií, tedy poruchou růstu. To se ale nepotvrdilo. Výsledky zkoumání jsou mnohem senzačnější – šlo o samostatný druh.

Badatelé mu dají jméno Homo floresiensis, neoficiálně se mu ale začne říkat hobiti.

Chodidla jako lyže

Doktorka Susan Hayes z Wollongongské univerzity nemůže odtrhnout oči od monitoru. Zrovna totiž dokončila rekonstrukci vzhledu jedné z floreských žen. Z modelu je jasně patrné, že bytosti skutečně neměly daleko k Tolkienovým hobitům.

Byly totiž nejen malé, ale také výrazně osrstěné, s masitými tvářemi a hlavně zvláštníma nohama. Podobně jako Frodo Pytlík měly obří chodidla „podobná lyžím“. Ostrov obývaly nebývale dlouho.

Floresané se na něm objevili už před milionem let a potkat je tu bylo možné ještě před 50 000 lety.

Kosterní pozůstatky člověka floreského, foto Emőke Dénes / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Kosterní pozůstatky člověka floreského, foto Emőke Dénes / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Země mikroslonů

Také svět, v němž malí hobiti žili, si nic nezadá s Tolkienovou fantaskní Středozemí. Ostrov totiž obývali mikrosloni, gigantičtí čápi a komodští draci. Pravěcí půlčíci se proto usadili v jeskyních, odkud vyráželi na velké lovecké výpravy.

„Šlo o výborné nimrody,“ upozorňuje Mayell. Ačkoli byli zástupci Homo floresiensis malého vzrůstu, byli nesmírně silní a díky nízkému těžišti také rychlí a mrštní. Aby toho nebylo málo, vyráběli si sofistikované zbraně a nástroje.

I díky nim se jim podařil velký husarský kousek. Úplně totiž vyhubili želvy obrovské a trpasličího slona Stegodon sondaari.

Profesorka Debbie Argue zkoumá kosterní pozůstatky hobití rasy, foto Colin Groves / Creative Commons / CC BY 3.0
Profesorka Debbie Argue zkoumá kosterní pozůstatky hobití rasy, foto Colin Groves / Creative Commons / CC BY 3.0

Bratranci člověka zručného

Profesorka Debbie Argue z Australské národní univerzity si prohlíží lebku o velikosti grapefruitu. Patří jedné z floreských žen. Podle zubů to vypadá, že se hobiti vyvinuli z populace člověka vzpřímeného. Jsou jim totiž nejvíce podobné.

Důkladná analýza floreských koster ale ukáže něco jiného. Hobiti byli našimi příbuznými o něco vzdálenějšími. Podle Argueové se vyvinuli z člověka zručného.

„Hobiti z Floresu jsou tedy na velmi archaické pozici evolučního stromu lidské linie,“ píše biolog Stanislav Mihulka (*1973).

Přinesla je tsunami?

„Jak se ale hobiti na ostrov Flores vůbec dostali?“ vrtá vědcům hlavou. Člověk zručný totiž žil jen v Africe. Podle antropologa Gerrita van der Bergha je do Indonésie mohla donést vlna tsunami. Zde se pak výškou přizpůsobili ostatním zvířatům.

Stejně nejasné je také to, proč zhruba před 50 000 lety hobiti z tropického ráje zmizeli. Teorie jsou dvě. Podle první doplatili na vyhubení či vyhynutí obřích krys, jimiž se živili. Druhá je pro nás mnohem méně lichotivá.

Za jejich zmizením podle ní stáli naši prapředci, kteří do oblasti dorazili právě v té době…

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 707
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz