Dokázal zvětšovat drahokamy a perly. Poznal tajemství elixíru mládí a věčného života. Uměl mluvit se zemřelými. To všechno se tvrdí o muži známém jako hrabě Saint Germain. Byl to podvodník, nebo měl skutečně nadpřirozené schopnosti?

„To je člověk, který nikdy nezemře a všechno ví,“ prohlašuje před mnoha staletími francouzský filozof a básník Voltaire (1694–1778). Jeho prohlášení se netýká nikoho jiného než legendárního hraběte Saint Germaina (1712–1784).

Tajemného muže vybraných mravů, o kterém v 18. století mluví prakticky celá Evropa.

Jenže všechno to má jeden zádrhel – ačkoli podle historických záznamů tento hrabě skutečně žil, je velmi obtížné zjistit, které informace o jeho životě jsou skutečné a pravdivé a co si on nebo někteří další vymysleli. A to už počínaje informacemi o jeho původu.

Sám hrabě totiž celý život tvrdí, že pochází ze vznešeného transylvánského rodu, což mnoho historiků považuje za nepravděpodobné.

Později je údajně vzděláván na univerzitě v italské Sieně, část života tráví v Londýně a často se vrací do Francie, na dvůr krále Ludvíka XV. (1710–1774), který si ho údajně velmi oblíbil. Co všechno má mít tento tajemný muž na svědomí?

Vědec i svůdník

Ovládá mnoho cizích jazyků včetně těch, které v jeho době zná jen pár evropských učenců. Cestuje po celém světě, hraje na mnoho hudebních nástrojů a disponuje nejrůznějšími znalostmi fyziky a chemie, za něž by se prý nestyděli ani dnešní vědci.

Je diplomatem, špionem a dokonalým milencem, který se tajně setkává se slavnou milenkou Ludvíka XV. madame de Pompadour (1721–1764) nebo udílí rady italskému špionovi a milovníkovi známému pod jménem Giacomo Casanova (1725–1798).

Je také považován za největšího badatele hledajícího nesmrtelnost. Rok 1758 tráví na francouzském dvoře, kde se snaží svoje poznatky zužitkovat. Míchá nápoje lásky, vymýšlí nejrůznější vynálezy, mění kovy ve zlato a především – vyrábí elixír života.

Někteří lovci záhad věří, že se mu to podařilo. Svou smrt prý předstíral a dodnes žije neznámo kde a neznámo jakým životem. Nebo se mu to snad povedlo už dávno a Saint Germain je jen dalším z jeho mnoha jmen?

Nesmrtelný mudrc?

Jedna hypotéza říká, že Saint Germain může být jedním z tzv. mistrů světla – mudrců, kteří podle některých legend procházejí napříč věky a postrkávají vývoj lidské společnosti správným směrem. Bylo snad jméno Saint Germain jen další z řady?

Stejná osoba prý mohla žít v dřívějších dobách například jako řecký básník Hesiod, Josef Nazaretský, kouzelník Merlin či slavný anglický filozof Roger Bacon (1214–1294).

Fakt, že Saint Germain už tajemství nesmrtelnosti dávno znal, má mimo jiné dokládat i jeho mladistvý vzhled, o kterém hovoří v dopisech a denících někteří lidé. Na začátku i na konci 18. století prý vypadá na 40 až 45 let.

„Byl známý různými talenty a nevysvětlitelnými znalostmi z minulosti, propojením s mnoha tajnými organizacemi či zvláštní stravou.

Vždy prý jedl velmi málo a pouze stravu složenou z ovesných vloček či kuřecího masa,“ popisuje podivné chování tajemného hraběte americký záhadolog Micah Hanks.

Kde je pravda?

Vědecké zkoumání této osobnosti je poměrně omezené. Je zřejmé, že na rozdíl třeba od českého Járy Cimrmana Saint Germain skutečně žil a některé z historek o jeho osobnosti se patrně zakládají na pravdě.

Je ale extrémně obtížné odlišovat pravdu od výmyslů, které jako pověstný baron Prášil vytvářel kolem své osoby nejen on, ale hlavně v 19. století i nejrůznější spisovatelé a okultisté.

„Bez ohledu na jeho chvástání, lži pronášené s kamennou tváří a navzdory jeho výstřednosti jsem ho vždy považoval za úžasného člověka, který mě vždy udivoval,“ píše o něm v jednom z dopisů zmíněný Casanova.

Je tedy zřejmé, že i Saint Germainovi vrstevníci si nebyli jisti tím, co je vlastně tento tajemný hrabě zač. Šlo pouze o halasného vtipálka, který si rád vymýšlel a bavil společnost?

Nebo se pod tímto hereckým projevem ukrývala a možná dosud ukrývá největší osobnost všech dob?