S pirátstvím si většinou spojujeme světová moře a oceány. Když už připustíme, že i říční hladinu mohou brázdit lodě těchto banditů, obvykle si vybavíme spíše asijské veletoky. Co však takový Dunaj? Evropo, div se! I zde působili piráti a ukrývali v tajných skrýších naloupené bohatství.

Na Dunaji se setkáme s fenoménem říčního pirátství i v moderní současnosti. V roce 2011 měli například rumunští piráti zaútočit na Dunaji na bulharskou nákladní loď. Neukradli ovšem zlato, ale jednu tunu ječmene z lodního nákladu. Incident se měl odehrát nedaleko přístavu města Braila.

Říční pirátství

Sídlem dunajských námořních pirátů byl v minulosti hrad Aggstein v Rakousku. Paradoxně, smyslem postavení této pevnosti bylo, aby dohlížela na bezpečnou plavbu po řece.

S některými hradními pány to ale bylo ve smyslu přísloví „o kozlovi, který se stal zahradníkem“. Stali se říčními piráty. Příkladem je Hadmar I. z Kuenringu. Ten údajně používal i velmi speciální pirátskou metodu.

Napnul mezi oběma břehy řeky pevný železný řetěz. Skoro jako chytat ryby do sítě, co říkáte?! V patnáctém století je Aggstein v držení jistého Schecka von Wald. Také on byl obávaným říčním pirátem.

Hledání pokladů

S pirátskou tradicí je spojováno i rumunské město Sulina v ústí Dunaje do Černého moře. Na tamním námořním hřbitově je dokonce certifikovaný pirátský hrob, ojedinělý svého druhu v celé Evropě. Kde mohou být případně ukryté naloupené pirátské poklady?

Badatelé se shodují na tom, že slibnou lokalitou je právě rakouský Aggstein. V minulosti zde byl prý náhodně objeven depot zlatých mincí z patnáctého století, který mohl být právě pirátským pokladem.

Pravost této informace se však nepodařilo zcela potvrdit. Jisté je, že za dlouhou dobu působení  pirátů na Aggsteinu, bylo v těchto říčních kilometrech přepadeno velké množství plavidel.

Případný poklad méně rozhazovačného a více spořivého piráta by musel dosahovat závratné hodnoty. V případě jeho nalezení, samozřejmě.