Jednou z nejznámějších evropských vražedkyň je bezesporu uherská hraběnka Alžběta Báthoryová (1560–1614) známá jako čachtická paní. Toto pojmenování má vztah k čachtickému panství se stejnojmenným hradem na západním Slovensku.
Báthoryová se však patrně mnoha vražd dopustila i na jiném místě, opět doslova za našimi humny. Její kruté činy děsí i obyvatele rakouské Vídně. Proč?
Na město padl soumrak a lidé se vracejí do bezpečí svých domovů. Není radno člověku poctivému a bohabojnému zbytečně se zdržovat v temných vídeňských ulicích. Dvojice mužů tak rychle přidala do kroku.
Zdrželi se na obchodní schůzce v hostinci a teď už se oba těší domů, kde je očekávají jejich manželky s večeří. Náhle však protne tmu podivný zdušený výkřik. Jeden z mužů s hrdlem sevřeným strachem hlesne: Báthory. Zase ta Báthory.
Druhý přikývne a významně se pokřižuje. Skutečně řádila krvavá hraběnka i v ulicích hlavního města středoevropské kultury?
Tajemství Uherského domu
Legenda o krvavé čachtické paní láká na Slovensko množství turistů. Čachtický hrad je vyhledávanou ikonou temné turistiky. Již méně se ví, že po stopách Alžběty Báthoryové se můžeme vydat i do rakouské metropole Vídně.
Dokonce vám můžeme poskytnout přesnou adresu – Augustinerstrasse 12. Samotní Rakušané označují dům na Augustinerstrasse 12 za jedno z nejstrašidelnějších míst svého hlavního města. Míst, kde měla být již několikrát zaznamenána paranormální aktivita.
Neoficiálně se sídlu též říká „Uherský dům“, v jasné narážce na původ krvavé vražedkyně. Báthoryová zde pobývala po několik zimních období. Podle pozdějších výpovědí služebných stál hraběnčin vídeňský pobyt životy přibližně osmi desítek mladých žen a dívek.
„Víme, že Báthoryová byla vychována v luxusu a na úrovni privilegií, které byly drtivé většině lidí v Uhrách odepřeny,“ píše v roce 2020 na portálu syfy.com publicistka Kayleigh Donaldson.
Přesídlení z Vídně do Čachtic
Byly to snad pocity výlučnosti a společenské nadřazenosti, které spustily vražednou sérii i v husté městské zástavbě? Báthoryová si musela být vědoma, že velmi brzy se stane její dům podezřelým. Nejednalo se totiž o osamoceně stojící objekt.
Tak se i skutečně stalo. Její pozdější trvalé přesídlení na čachtický hrad bylo z důvodu, že půda ve Vídni pro ni začala být příliš „horká“. Vídeňané si totiž začali o podivném Uherském domě vyprávět znepokojivé příběhy.
Zejména se obávali neznámých a hlučných nočních aktivit v domě. Báthoryová tak raději městské prostředí vymění za venkov. Uniká tím i případnému vyšetřování, ke kterému by ve Vídni mohlo dojít. Co bylo štěstím pro Vídeň, stalo se tragédií pro Čachtice.
Čachtické období Alžběty Báthoryové následně zcela překrylo podezření, kterému hraběnka čelila již v metropoli na Dunaji. Vídeňská ulice Augustinerstrasse se ale temné pověsti už nezbavila. Skutečně tam lze dodnes slyšet děsivé zvuky pláče a bolestného křiku?
Britský dům hrůzy
Budova, kterou obývala Alžběta Báthoryová ve Vídni, je součástí seznamu evropských „domů hrůzy“. Onen seznam je hodně dlouhý a napsaný temným písmem, pod kterým velmi často prosakuje i skutečná krev nevinných obětí.
Patří do něho i dům v minulosti vlastněný manželským párem Westových v Gloucesteru, v britském hrabství Gloucestershire. Co se v něm má dodnes odehrávat?
Ve sklepě a na zahradě domu byla pohřbena těla mladých žen, které manželský pár bestiálně zavraždil. Analýzy nalezených ostatků prokázaly, že oběti byly před smrtí mučeny a zmrzačovány.
Řádění manželského páru sériových vrahů ukončilo až jejich zatčení v roce 1994. O jejich obydlí se nemluvilo jinak, než jako o skutečném domě hrůzy, kde prý málokdo vydrží déle než pár hodin.
