Jednou z nejznámějších postav literatury Blízkého a Středního východu je dozajista Sindibád – námořník, dobrodruh, cestovatel. Jeho příběhy jsou řazeny do cyklu Pohádek tisíce a jedné noci.
Historickou kulisou pro toto půvabné vyprávění byla vláda mocného bagdádského chalífy Hárúna-ar Rašída (763-809). Existoval Sindibád? Byl to člověk z masa a krve?
Při zkoumání toho, zda byl Sindibád reálná historická postava, se vědci „podívali“ i na jeho jméno. Latinizované jméno Sindibád vychází z perského Sindbad, což prý znamená Pán řeky Sindh. Sindhu je perské označení řeky Indus.
To by naznačovalo, že Sindibád byl námořníkem odkudsi z pobřeží dnešního Pákistánu.
Podobnost s homérským eposem
Při analýze Sindibádových dobrodružství však badatele zarazilo, že řada motivů je podobná těm, se kterými již pracovala literatura v antice. Výrazné společné rysy tak byly nalezeny například s dílem řeckého básníka Homéra, konkrétně pak s jeho eposem Odysseia.
Byla Sindibádova dobrodružství jen oprášením starých, již jednou použitých motivů? Možná ano. Je zde však i teorie, že Sindibád mohl být reálnou postavou, nikoli však jedinou.
Jeho příběhy měly vzniknout spojením vyprávění více osob. Teprve později se tyto jednotlivé proudy slily v jeden celek a jednoho hrdinu – Sindibáda.
Dobrodruh a obchodník Soleiman
Existuje šance, že bychom objevili jediného konkrétního člověka, kterého bychom mohli označit za předobraz pohádkového Sindibáda? Jako nejslibnější se jeví perský dobrodruh a obchodník jménem Soleiman al-Tajir, který prý putoval z Persie až na jih Číny.
Snad právě on mohl být na počátku legendy a ikonické pohádkové postavy. Pravdou však je, že příběhy o Sindibádovi jsou velmi pozdním doplňkem pohádek Tisíce a jedné noci.
V nejstarším rukopisu ze 14. století se ještě Sindibád neobjevuje. Nic to však nemění na faktu, že právě Sindibád si vydobyl pevné místo v západní kultuře. Brzy jej objevili i filmaři.
Pokud byl za jeho osudy příběh reálné historické postavy, navždy se ztratil v čase a překladu.
