Hledání tajemství apokalypsy se aktivně účastnil i známý vědec Isaac Newton (1643-1727). Do našich časů se zachovala i jím nakreslená mapa lokality, kde konec světa proběhne.

Isaac Newton byl velmi nekonvenční myslitel. Kromě své vědecké činnosti se zabýval i teologií. Snažil se dekódovat různá sdělení v Bibli. Pátral po kořenech alchymie u starověkých národů. Mnoho jeho poznámek se týkalo biblické apokalypsy.

Kartograf konce světa

Newton plně důvěřoval Bibli a snažil se racionálně přenést jí prezentované indicie o místě konce světa do přesného mapového podkladu včetně časových údajů. Podle něho budou dějištěm těchto událostí čtyři provincie včetně konkrétních měst.

Mělo se jednat o město Konya v současném Turecku, syrský Damašek, irácký Mosul a Meyafarikin, nynější město Silvan v Turecku. V poznámkách u mapy zároveň Newton označil dvě hlavní síly zla, jejichž vzestup tehdy vnímal jako projev boží prozřetelnosti. Jednalo se o armády vojevůdců Saladina a Čingischána.

Datum konce světa

Kromě místopisných údajů se však slavný fyzik pilně věnoval i výpočtům. Počítal a počítal, až se mu podařilo stanovit přesné datum konce světa. Neradi o něm slyší například bankéři při sjednávání hypotečních úvěrů nebo prodejci životního pojištění.

Nejedná se totiž o žádnou astronomicky vzdálenou budoucnost. Konec světa by měl nastat již v roce 2060. Jak se k tomuto výpočtu Isaac Newton dopracoval?

Jako výchozí datum si zvolil vznik Karolínské říše, která byla ustanovena korunovací Karla Velikého v roce 800.

Z dalších výpočtů mu vycházelo, že konec světa nastane přesně za 1260 let od tohoto okamžiku. Výsledkem je rok 2060. Lze však doufat, že tentokráte se geniální Newton přeci jen zmýlil…