V bezmála tisíc let staré hrobce ve Švédsku objevili vědci nejstarší známý kmen bakterie Yersinia pestis. Tento nenápadný mikrob je zodpovědný za jednu z nejobávanějších nákaz lidstva – mor.

Vědci si myslí, že zárodky této bakterie mohly na konci doby kamenné zničit osídlení po celé Evropě a způsobit tak první pandemii v lidských dějinách.

Vědci objevili doposud neznámý kmen morové bakterie v pozůstatcích mladé ženy poblíž města Frälsegården. Kosterní pozůstatky naznačují, že zemřela asi před 4 900 lety, tedy v období známém jako neolitický pokles.

Morový kmen, který se u ní objevil, měl navíc genetickou mutaci, jež dokáže vyvolat pneumonickou epidemii, nejnebezpečnější formu moru.

Toto zjištění navíc popírá předchozí teorie o šíření moru v neolitu. Dřívější výzkum totiž naznačoval, že mor do Evropy přinesli lidé z euroasijských stepních oblastí, kteří se sem stěhovali. Švédský vzorek se ovšem pravděpodobně vyvinul předtím, než tato migrace začala.

Výzkumníci si myslí, že se mor mohl objevit ve velkých sídlech s 10 000 – 20 000 obyvateli, která mezi lety 6 100 – 5 400 př. n. l. existovala v Evropě.

Špatné hygienické podmínky na těchto místech pak vedly k vývoji nových patogenů a ty se potom pomocí obchodních sítí šířily dál a dál až se nakonec dostaly na tak odlehlá místa jako je právě Frälsegården.

Tuto myšlenku podporuje i fakt, že mrtvá žena není geneticky příbuzná se stepním lidem.

Je tedy paradoxní, že revoluční inovace té doby v podobě velkých sídel se složitou vnitřní organizací, kolová doprava, hutnictví, nebo rozsáhlé obchodní sítě vytvořily půdu pro vznik a šíření infekčních nemocí, které nakonec vedly až k první masivní pandemii v lidských dějinách.