17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Jak se šířila neolitická morová nákaza? Archeologové přišli s novým objevem
Jak se šířila neolitická morová nákaza? Archeologové přišli s novým objevem
od 21.12.2018
6.5tis
446
SDÍLENÍ
6.5tis
ZOBRAZENÍ

V bezmála tisíc let staré hrobce ve Švédsku objevili vědci nejstarší známý kmen bakterie Yersinia pestis. Tento nenápadný mikrob je zodpovědný za jednu z nejobávanějších nákaz lidstva – mor.

Vědci si myslí, že zárodky této bakterie mohly na konci doby kamenné zničit osídlení po celé Evropě a způsobit tak první pandemii v lidských dějinách.

Vědci objevili doposud neznámý kmen morové bakterie v pozůstatcích mladé ženy poblíž města Frälsegården. Kosterní pozůstatky naznačují, že zemřela asi před 4 900 lety, tedy v období známém jako neolitický pokles.

Morový kmen, který se u ní objevil, měl navíc genetickou mutaci, jež dokáže vyvolat pneumonickou epidemii, nejnebezpečnější formu moru.

Bakterie moru
Bakterie moru

Toto zjištění navíc popírá předchozí teorie o šíření moru v neolitu. Dřívější výzkum totiž naznačoval, že mor do Evropy přinesli lidé z euroasijských stepních oblastí, kteří se sem stěhovali. Švédský vzorek se ovšem pravděpodobně vyvinul předtím, než tato migrace začala.

Výzkumníci si myslí, že se mor mohl objevit ve velkých sídlech s 10 000 – 20 000 obyvateli, která mezi lety 6 100 – 5 400 př. n. l. existovala v Evropě.

Špatné hygienické podmínky na těchto místech pak vedly k vývoji nových patogenů a ty se potom pomocí obchodních sítí šířily dál a dál až se nakonec dostaly na tak odlehlá místa jako je právě Frälsegården.

Tuto myšlenku podporuje i fakt, že mrtvá žena není geneticky příbuzná se stepním lidem.

Je tedy paradoxní, že revoluční inovace té doby v podobě velkých sídel se složitou vnitřní organizací, kolová doprava, hutnictví, nebo rozsáhlé obchodní sítě vytvořily půdu pro vznik a šíření infekčních nemocí, které nakonec vedly až k první masivní pandemii v lidských dějinách.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.8tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.2tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.0tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz