22. ledna 1788: Narodil se anglický spisovatel George Gordon Byron, podivín, jenž se možná stal předobrazem hraběte Draculy.
Domů     Záhady historie
Na Potštejně je možná ukryt poklad
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 12.9.2019
5.4tis
504
SDÍLENÍ
5.4tis
ZOBRAZENÍ

Zřícenina hradu Potštejn nedaleko Rychnova nad Kněžnou je dodnes spojována s jedním velkým tajemstvím. Podle pověstí je tu totiž zakopán poklad. Kolik může být na legendě, kterou použil i spisovatel Alois Jirásek (1851 – 1930) v novele Poklad, pravdy?

Majitelem nedávno postaveného hradu je na počátku 14. století Mikuláš z Potštejna, jenž se kvůli vraždě svého otce (pražským rodem Pušoviců – pozn. red.) dostává do konfliktu se samotným českým králem Janem Lucemburským (1296 – 1346).

Jak spor končí? Protože král rozhoduje spor s Pušovici proti Mikulášovi, Mikuláš na oplátku začne přepadávat statky Janových stoupenců. Král řešením situace pověřuje v roce 1339 svého syna – tehdejšího markraběte, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. (1316 – 1378).

Ten se s Mikulášem dvakrát nepáře a jeho hrad devět týdnů dobývá. Při bojích Mikuláš umírá, Karel IV. strategicky položený hrad zabavuje a po sedmi letech ho nechává přestavět na jeden z nejnedobytnějších hradů v Čechách.

Netuší, že Mikuláš po sobě možná zanechává něco, co bude o několik set let později předmětem mnoha spekulací!

Záhadný nápis na stěně hradu

CO ZNAMENÁ TAJEMNÝ NÁPIS?

V roce 1746 totiž už takřka neobyvatelný Potštejn kupuje hrabě francouzského původu Jan Ludvík Harbuval-Chamaré (1701 – 1764). Jeho syn Jan Antonín Harbuval-Chamaré (+1829) se od sloužících dozvídá o pověsti, podle níž je totiž kdesi v potštejnském hradu ukryt velký poklad!

Těsně před svou smrtí ho zde má uložit právě loupeživý Mikuláš. Je to ale pravda? To Jan Antonín Chamaré jistě neví, ale je touto myšlenkou neuvěřitelně posedlý. Prolézá sklepení hradní zříceniny skrz naskrz, a když pak na jedné ze zdí nachází do kamene vytesaný a těžko čitelný nápis z drobných latinských písmen, který archeolog Karel Josef Biener z Bienenbergu (1731 – 1798) vykládá jako „Signata instes caritas extripat hostes“ („Na poznamenaném začni, láska vyhladí nepřítele“), Chamarého přesvědčení, že je na správné cestě k Mikulášově pokladu, ještě vzrůstá (podle pozdějších průzkumů však na nápisu je

„Signata juste securitas evirat hostes.“ – „Znamenaje správně bezpečnost, oslabíš nepřítele.“ – pozn. red.).

Erb rodu Viléma z Pernštejna, který hrad v roce 1495 získal.

40 ROKŮ KOPAL JSEM…

K Chamarého mánii přispívá i údajné podivné vidění tehdejšího potštejnského kostelníka. Tomu se totiž prý tři noci za sebou zjevuje průzračná postava krásné mladé dívky, která podle kostelníkova vyprávění při třetím zjevení ukazuje směrem k hradu a tiše šeptá:

„Poklad!“ Jde jen o sen, nebo si to kostelník celé vymyslel? Každopádně jakmile se to Chamaré dozvídá, vrhá se do vrtání hradeb, až se zdi doslova hroutí. Hledáním pokladu tráví dlouhých 40 let! Nakonec naráží na záhadný labyrint chodeb, které zřejmě ještě pamatují Karla IV. Chamaré se domnívá, že konečně našel, co hledal.

Nedočkavě sestupuje do tajuplného podzemí, a dokonce na jeho stěnách objevuje značky vtesané do skály a vyplněné vápnem. Že by šlo o ono „poznamenané místo“, které má předpovídat tajemná latinská tabulka?

Letecký pohled na Potštejn

MÍSTO ZLATA MODLITBY?

Cestou hrabě společně s kopáči nachází i prázdnou železnou truhlu, několik podkov, ostruhy, kladiva, staré klíče a pečetidlo Potštejna. Na konci spletitých katakomb nakonec údajně narážejí i na těžké dubové dveře.

Co je asi za nimi? Chamaré je prý dává vypáčit a vstupuje do prostorné podzemní místnosti, kde má být stůl, lavice a výklenek se starodávnými knihami. O co podle tehdejších zápisů jde? O tajnou modlitebnu evangelických Českých bratří, kteří jsou v té době pronásledováni pro svoji víru.

Má tu dokonce být i východ z podzemí do lesního „Modlivého dolu“ (části potštejnského údolí, kde lidé údajně často slýchávají modlitby, ale neumějí si jejich původ vysvětlit – pozn. red.). Jak je ale možné, že se dodnes žádná takto popsaná podzemní místnost nenašla?

Autor článku: Petr Brzokoupil

Foto: Wikipedie, Jan Dudík, Jiří Just
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.1.2022 484
Asi nejznámějším neobjeveným pokladem, který je údajně ukryt na našem území, je takzvaný štěchovický poklad. Pátrá se po něm už od 50. let minulého století a dosud jej ještě nikdo nenašel.     Poklad mají tvořit bedny plné nacistických cenností a údajně by se měl nacházet někde v oblasti Hradišťska u středočeských Štěchovic. Hlavní část […]
od Pavel Polcar 21.1.2022 1.6tis
Podle výzkumu publikovaném v roce 2017 mají mít vědci přesvědčivé důkazy ohledně existence bájné Babylonské věže. Její reálnou existenci by měla prokázat starověká destička datovaná do dobry cca 2600 let před naším letopočtem, která údajně zobrazuje skutečnou podobu věže. S tímto tvrzením nepřišel žádný religionista, ale výzkumník zaměřený na oblast archeologie. Tajemná destička Destička je […]
od Adriana Vojtíšková 20.1.2022 2.1tis
Zajímá vás, kým byl mytický vlk Fenrir, jak se dělí padlí andělé, nebo zda měla Amerika skutečného superhrdinu? Čtěte dál…     OTÁZKA 1.: JAK SE ROZDĚLUJÍ PADLÍ ANDĚLÉ A DÉMONI? Toto členění démonů pochází od anglického okultisty Francise Barretta z přelomu 18./19. století. Právě on stanovil počet pekelných sborů na číslovku 9. Inspiroval se […]
od Pavel Polcar 20.1.2022 2.6tis
Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v […]
od Dalibor Vrána 19.1.2022 2.7tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]