reklama
7. října 1849: Blouznící spisovatel E. A. Poe je po svém nalezení umístěn do cely, ve které umírá. Zabila ho otrava alkoholem?
Domů     Záhady historie
Na Potštejně je možná ukryt poklad
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 12.9.2019
5.4tis
504
SDÍLENÍ
5.4tis
ZOBRAZENÍ

Zřícenina hradu Potštejn nedaleko Rychnova nad Kněžnou je dodnes spojována s jedním velkým tajemstvím. Podle pověstí je tu totiž zakopán poklad. Kolik může být na legendě, kterou použil i spisovatel Alois Jirásek (1851 – 1930) v novele Poklad, pravdy?

Majitelem nedávno postaveného hradu je na počátku 14. století Mikuláš z Potštejna, jenž se kvůli vraždě svého otce (pražským rodem Pušoviců – pozn. red.) dostává do konfliktu se samotným českým králem Janem Lucemburským (1296 – 1346).

Jak spor končí? Protože král rozhoduje spor s Pušovici proti Mikulášovi, Mikuláš na oplátku začne přepadávat statky Janových stoupenců. Král řešením situace pověřuje v roce 1339 svého syna – tehdejšího markraběte, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. (1316 – 1378).

Ten se s Mikulášem dvakrát nepáře a jeho hrad devět týdnů dobývá. Při bojích Mikuláš umírá, Karel IV. strategicky položený hrad zabavuje a po sedmi letech ho nechává přestavět na jeden z nejnedobytnějších hradů v Čechách.

Netuší, že Mikuláš po sobě možná zanechává něco, co bude o několik set let později předmětem mnoha spekulací!

Záhadný nápis na stěně hradu

CO ZNAMENÁ TAJEMNÝ NÁPIS?

V roce 1746 totiž už takřka neobyvatelný Potštejn kupuje hrabě francouzského původu Jan Ludvík Harbuval-Chamaré (1701 – 1764). Jeho syn Jan Antonín Harbuval-Chamaré (+1829) se od sloužících dozvídá o pověsti, podle níž je totiž kdesi v potštejnském hradu ukryt velký poklad!

Těsně před svou smrtí ho zde má uložit právě loupeživý Mikuláš. Je to ale pravda? To Jan Antonín Chamaré jistě neví, ale je touto myšlenkou neuvěřitelně posedlý. Prolézá sklepení hradní zříceniny skrz naskrz, a když pak na jedné ze zdí nachází do kamene vytesaný a těžko čitelný nápis z drobných latinských písmen, který archeolog Karel Josef Biener z Bienenbergu (1731 – 1798) vykládá jako „Signata instes caritas extripat hostes“ („Na poznamenaném začni, láska vyhladí nepřítele“), Chamarého přesvědčení, že je na správné cestě k Mikulášově pokladu, ještě vzrůstá (podle pozdějších průzkumů však na nápisu je

„Signata juste securitas evirat hostes.“ – „Znamenaje správně bezpečnost, oslabíš nepřítele.“ – pozn. red.).

Erb rodu Viléma z Pernštejna, který hrad v roce 1495 získal.

40 ROKŮ KOPAL JSEM…

K Chamarého mánii přispívá i údajné podivné vidění tehdejšího potštejnského kostelníka. Tomu se totiž prý tři noci za sebou zjevuje průzračná postava krásné mladé dívky, která podle kostelníkova vyprávění při třetím zjevení ukazuje směrem k hradu a tiše šeptá:

„Poklad!“ Jde jen o sen, nebo si to kostelník celé vymyslel? Každopádně jakmile se to Chamaré dozvídá, vrhá se do vrtání hradeb, až se zdi doslova hroutí. Hledáním pokladu tráví dlouhých 40 let! Nakonec naráží na záhadný labyrint chodeb, které zřejmě ještě pamatují Karla IV. Chamaré se domnívá, že konečně našel, co hledal.

Nedočkavě sestupuje do tajuplného podzemí, a dokonce na jeho stěnách objevuje značky vtesané do skály a vyplněné vápnem. Že by šlo o ono „poznamenané místo“, které má předpovídat tajemná latinská tabulka?

Letecký pohled na Potštejn

MÍSTO ZLATA MODLITBY?

Cestou hrabě společně s kopáči nachází i prázdnou železnou truhlu, několik podkov, ostruhy, kladiva, staré klíče a pečetidlo Potštejna. Na konci spletitých katakomb nakonec údajně narážejí i na těžké dubové dveře.

Co je asi za nimi? Chamaré je prý dává vypáčit a vstupuje do prostorné podzemní místnosti, kde má být stůl, lavice a výklenek se starodávnými knihami. O co podle tehdejších zápisů jde? O tajnou modlitebnu evangelických Českých bratří, kteří jsou v té době pronásledováni pro svoji víru.

Má tu dokonce být i východ z podzemí do lesního „Modlivého dolu“ (části potštejnského údolí, kde lidé údajně často slýchávají modlitby, ale neumějí si jejich původ vysvětlit – pozn. red.). Jak je ale možné, že se dodnes žádná takto popsaná podzemní místnost nenašla?

Autor článku: Petr Brzokoupil

Foto: Wikipedie, Jan Dudík, Jiří Just
reklama
Související články
od Lucie Kubešová 3.10.2022 1.5tis
Zámek Miramare stojí na břehu Jaderského moře, zhruba sedm kilometrů od Terstu. Tato nádherná stavba s přilehlým terasovitým parkem souvisí s arcivévodou Maxmiliánem, mladším bratrem rakouského císaře Františka Josefa I. Když se do Terstu Maxmilián přistěhoval poté, co se stal vrchním velitelem rakouského válečného loďstva, nechal si pro sebe a snoubenku Charlottu postavit rezidenci, zámek […]
od Mirek Brát 3.10.2022 3.4tis
Pokud bychom si někde přečetli, že statný Skandinávec zapomněl na ostrově Madeira myšku, možná by nás napadlo cosi o roztržitém digitálním nomádovi, co rád tráví zimní siestu, nejlépe s notebookem pod hlavou, přeci jen v teplejších krajích. Není však myška jako myška… Madeira, potažmo Madeirské souostroví, je portugalská autonomní oblast v Atlantském oceánu. Osídlena byla právě Portugalci, kteří […]
od Matěj Soukup 2.10.2022 1.9tis
Černá Aggie je lidový název pro sochu, která byla dříve umístěna na hrobě generála Felixe Agnuse na hřbitově Druid Ridge v Pikesville ve státě Maryland. Jedná se o neautorizované dílo sochaře Augusta Saint-Gaudense z roku 1891, lidově nazývané Nirvana, které stojí na Adamsově památníku na hřbitově Rock Creek ve Washingtonu, D.C. Socha představuje sedící postavu […]
od Mirek Brát 2.10.2022 1.9tis
Epsilon není jen písmeno řecké abecedy, ale údajně i název tajné organizace sdružující prominentní osobnosti z Řecka minulého i současného. Organizace Epsilon má tak svoje pevné místo v konspiračních teoriích a moderním řeckém folkloru. Názory souznící se světonázorem členů Epsilonu jsou souhrně nazývány epsilonismus. Členové tohoto elitního klubu se pak mohou označit za epsilonisty. Byl Aristoteles mimozemšťan? […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.7tis
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]