Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta je spojen nejen s takzvanou kopií Turínského plátna, ale i s fextem, člověkem, jehož ostatky se po smrti jaksi odmítají rozložit. Důkaz se nachází v klášterním podzemí.

Do východočeského Broumova se v roce 2000 dostal soubor desítek mumifikovaných těl ze sedmnáctého a osmnáctého století. Původně byly uchovávány v kryptě farního kostela svatého Prokopa ve Vamberku.

Mumie hraběnky

Nejznámější mumifikované tělo má podle tradice patřit hraběnce Magdaleně Grambové, zakladatelce vambereckého krajkářství. Novodobé stavební úpravy vambereckého kostela zapříčinily omezení cirkulace vzduchu v kryptě.

Mumifikovaná těla se ve vlhkém prostředí začala rozkládat. Některé mumie musely být pohřbeny do země, část pak, včetně hraběnčina korpusu, našla azyl v Broumově.

Nezranitelný fext

Jedna mumie je považována za fexta, mýtickou postavu, kterou je možné zabít pouze stříbrnou koulí. Postava fexta se objevila v době třicetileté války.

Zajímavé je, že fext se vyskytuje ve folkloru pouze několika evropských zemí, zejména pak Česka, Německa a Švédska.

Němečtí kronikáři dokonce dokumentovali případy, kdy vojáci v době třicetileté války ověřovali poněkud problematickým experimentem, zda náhodou nepatří do rodiny fextů.

Nechali do sebe úmyslně střílet. Vyhodnocení pokusu bylo jednoduché: koho kulka zranila nebo zabila, ten nebyl fextem. Komu se naopak vyhnula, ten se mohl počítat mezi nezranitelné fexty (s výjimkou střelby stříbrným projektilem).

O tom, zda se našla v mumii vamberecko-broumovského fexta nějaká stříbrná koule, tiskové agentury zarytě mlčí.