26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Reportáže
Je život na Zemi v područí severojižního magnetismu?
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 24.9.2021
5.2tis
Severojižní mystérie naší zeměkoule je údajně jedním z projevů kosmické synchronizace. Foto: Pixabay
340
SDÍLENÍ
5.2tis
ZOBRAZENÍ

Severojižní mystérie naší zeměkoule je údajně jedním z projevů kosmické synchronizace a pozoruhodným důkazem harmonie vesmíru. Téměř zcela mimo naši pozornost se odehrávají procesy, které naši planetu nesmiřitelně rozdělují na její severní a jižní část.

Severojižní mystérie naší zeměkoule je údajně jedním z projevů kosmické synchronizace. Foto: Pixabay Funguje Země jako vesmírem řízené obří kulaté těleso sešroubované ze dvou polokoulí v nerozlučném závitu? Foto: Pixabay Jev vysvětluje i záhadolog Erich Von Däniken. Foto: Erich Von Däniken /  Creative Commons -   CC BY-SA 4.0 Proč sever a jih někdy polarizují  a jindy působí silou společnou? Foto: Pixabay

Vše je stejné a přitom zcela opačné. Funguje Země jako vesmírem řízené obří kulaté těleso sešroubované ze dvou polokoulí v nerozlučném závitu? Stádo krav se pomalu sune pastvinou a spasenou část louky brzy nahradí další čerstvá tráva.

Zdá se, že dobytek jde prostě tam, kam ho žaludek zavede. Jenže to je omyl! Zvířata jsou podle vědců neomylně vedena severojižním působením zemského magnetismu. Jako první na tuto skutečnost upozorňují čeští profesoři biologie Hynek Burda (*1952) a Jaroslav Červený (*1952).

Krávy, ovce, ale také srnky nebo jeleni údajně vždy při spásání zaujímají pozici severojižní. Přesně řečeno, jejich těla jsou nastavena od severu k jihu. Co je k tomu vede?

Funguje Země jako vesmírem řízené obří kulaté těleso sešroubované ze dvou polokoulí v nerozlučném závitu? Foto: Pixabay

PLANETY NÁM UKÁŽOU

Severojižním působením jsou podle všeho ovlivňováni i lidé a každodenní dění na Zemi. Nejprostším důkazem severojižní síly je voda tekoucí do výlevky. Na severní polokouli se voda do odpadu stáčí ve směru hodinových ručiček, kdežto na jižní polokouli je tomu naopak.

Naproti tomu hurikány nebo tornáda se na stejných polokoulích točí naopak! Jak je to možné? Vysvětlení lze prý hledat ve vesmírných zákonech. Například všechny planety se otáčí proti směru hodinových ručiček.

I když i zde se najde výjimka. Venuše se totiž jako jediná planeta naší sluneční soustavy otáčí po směru hodinových ručiček a astronomové stále neví proč.

Jev vysvětluje i záhadolog Erich Von Däniken. Foto: Erich Von Däniken / Creative Commons – CC BY-SA 4.0

EGYPŤANÉ ZNAJÍ PRINCIP

Mnozí z nás nové skutečnosti související se severojižním vlivem možná vnímají udiveně. Starobylé civilizace v hluboké minulosti však toto působení nejenže znaly, ale pravděpodobně jej uměly také patřičně využít. Jako nejlepší příklad mohou posloužit staří Egypťané.

„Když si budeme představovat jejich severojižní průřez Zeměkoulí vedoucí středem zeměkoule a pyramidou, získáme kruh. Ten potom má takovou vlastnost, že když si představíme trojúhelník s jedním vrcholem ve středu kružnice, druhým na 30 stupňů severní šířky a třetím na severním pólu dostaneme rovnostranný trojúhelník,“

vysvětluje švýcarský záhadolog Erich von Däniken (*1935). Už legendární pyramidy jsou tedy stavěny s pomocí znalostí geometrie a také severojižního fenoménu ovlivňujícího naši planetu!

Proč sever a jih někdy polarizují a jindy působí silou společnou? Foto: Pixabay

CORIOLISOVA SÍLA

Stále však není jasné, jaká síla pudí živočichy severojižním směrem. U neživých objektů to vysvětlit umíme pomocí působení Coriolisovy síly či Coriolisova efektu pojmenovaném po francouzském matematikovi Gustavu Gaspardu de Coriolisovi (1792–1843).

Tento zákon nám říká, že díky rotaci Země se veškerá hmota na zeměkouli pohybující se ve směru poledníků odklání na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. To ovšem zavdává ještě k větší záhadě.

Proč sever a jih někdy polarizují (rozdvojují se do opačných pólů – pozn. red.) a jindy působí silou společnou? Máme hledat vysvětlení mimo naši planetu, jak se domnívají někteří badatelé? Patří tento tajemný rozpor k nerozluštěným záhadám vesmíru?

Foto v úvodu: Pixabay, v textu Pixabay, CC
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.0tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]